Ochranné pásmo kolem hrušovanského radaru ministerstvo vyhlásilo v roce 2021. První má poloměr 500 metrů se středem v ose antény a nesmí v něm být zřizované žádné stavby, ploty a nadzemní vedení převyšující tři metry, druhé má poloměr pěti kilometrů. Třetí pásmo s poloměrem třicet kilometrů sahalo až i do vyšších poloh Krušných hor, kde už se větrníky točí a další by se tam měly stavět. Právě to padlo.

Podle rozsudku Městského soudu v Praze ze srpna loňského roku ministerstvo vznik a velikost tohoto ochranného pásma nijak neodůvodnilo, proto ho zrušil jakožto nezákonné. Ministerstvo se bránilo kasační stížností, Nejvyšší správní soud ji ovšem 13. prosince definitivně zamítl a dal za pravdu Městskému soudu v Praze.

„Kasační stížnost není důvodná,“ zkonstatoval předseda soudu Ivo Pospíšil. „V dané věci je sporné, zda napadené opatření obecné povahy (vyhlášení ochranného pásma) obsahuje přezkoumatelné odůvodnění. Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že nikoli,“ doplnil.

Společnost APB Plzeň u soudu úspěšně zastupovala kancelář Frank Bold Advokáti, která se expertně věnuje obnovitelným zdrojům energií. „V právním státě prostě není akceptovatelné, aby v zájmových územích a ochranných pásmech kolem vojenských zařízení ministerstvo obrany paušálně bránilo výstavbě větrných elektráren,“ uvedl advokát a partner advokátní kanceláře Jiří Nezhyba. „Máme za to, že existují způsoby, jak veřejné zájmy na zajištění obrany a bezpečnosti státu a na podpoře obnovitelných zdrojů racionalizovat a skloubit," dodal.

Větrným elektrárnám ale není zvláště nakloněný ani Ústecký kraj. Jejich výstavbě poslední tři roky bránil regulací v Zásadách územního rozvoje Ústeckého kraje, které ji znemožňovaly na zhruba 90 procentech území. I tu však soud v červenci zrušil.

Podle kraje se však převážná část dotčených obcí vyjádřila pro opětovné zavedení regulace. Mezi nimi Chomutov, Jirkov, Kadaň, Klášterec nad Ohří, Litvínov, Teplice, Bílina, Ústí nad Labem, následované řadou vesnic. Proto kraj pracuje na nových, byť mírnějších pravidlech. Platit by mohla už od léta příštího roku.

Jak uvedl hejtman Ústeckého kraje Jan Schiller (ANO) vysoké větrné elektrárny jsou velkým zásahem do krajiny. „Mohlo by se stát, že kolem nějaké obce vznikne větrný park, který nám ve své podstatě zohyzdí Krušné hory,“ poznamenal. „Chápeme přínosy, ale musíme brát také v úvahu to, co nám to sebere,“ doplnil.

V Ústeckém kraji bylo dosud vystavěno 48 turbín. Největší větrný park České republiky se rozkládá na hřebeni Krušných hor v katastru Kryštofových Hamrů, kde je 21 větrníků o výšce 120 metrů.

V případě Hrušovan výstavba větrných elektráren nehraje žádnou roli, protože nepatří do větrné oblasti.

Mohlo by vás zajímat: Chlouba Kadaně je národní kulturní památkou. Naše radnice, radují se místní

Kadaňská radnice s pozdně gotickou věží a zděnou helmicí byla prohlášena národní kulturní památkou. | Video: Deník/Miroslava Šebestová