Zřícenina leží na příkrém skalním ostrohu nad stejnojmennou obcí na Chomutovsku. Dnes se jedná o pár kamenných zdí uprostřed lesů. Archeologové ale pozůstatky hradu nově geodeticky zaměřili a provedli také důkladnou stavebně historickou analýzu, aby zjistili, jak vypadal.

„Je to velmi čerstvý výzkum, z něhož vyplynula spousta zajímavých informací,” poznamenal archeolog Milan Sýkora, který pracuje v Ústavu památkové péče severozápadních Čech v Mostě. „Důležité je říct, že tento hrad patří k jedněm z největších hradů v severozápadních Čechách, skládá se minimálně z devíti oddílů,” dodal.

Dříve odborníci předpokládali, že se jednalo o klasický hrad s plášťovou zdí, který neměl žádnou hlavní věž a veškerá zástavba byla schovaná za zdí. Nová analýza ale svědčí o něčem jiném. „Je zajímavé, že podoba Perštejna nám nápadně připomíná podobu Hasištejna, což je další hrad, který byl ve stejné době vystavěn Šumburky nedaleko odtud,” poznamenal archeolog.

„Zase tu máme válcovou věž, po její východní straně vstupní bránu a vzadu pak věžový palác. Představa, že se tu nacházel hrad plášťového typu, je v tomto případě zcela zpochybněná novou reinterpretací toho, jak hrad vypadal,” doplnil.

Výsledky bádání zveřejnil spolu s kolegy na serveru YouTube v rámci seriálu Historie v terénu. Vidět je mohou také návštěvníci středověké bašty v Kadani, kde je nový 3D model hradu představený. Návštěvníci se dozvídají také okolnosti obléhání v roce 1451 a další zajímavosti z historie hradu Perštejn. Výstava je otevřená do konce září.

O původu hradu Perštejn panuje řada nejasností. Dříve se jmenoval Borschenstein a dodnes není jisté, kdo ho založil a kdy. Mohl to být Boreš z Rýzmburka anebo jeho příbuzní Šumburkové. První písemná zmínka o existenci hradu je z roku 1344. Největšího rozmachu dosáhl v polovině 15. století, krátce poté byl ale dobyt. Od té doby nezadržitelně pustl a už ve 30. letech 16. století se o něm hovořilo jako o zřícenině.

Trosky hradu jsou zapsané do státního seznamu kulturních památek. Patří obci. Ta ale zříceninu dlouhodobě pronajímá spolku Nový Perštejn pod vedením Tomislava Somola z Prahy, který se stará o údržbu místa a obnovu povědomí o panském sídle. Zřícenina je veřejnosti celoročně přístupná, čehož rádi využívají trampové.

„Přespávají tam a místo si procházejí,” uvedl místostarosta Perštejna Martin Srbecký. „Jednou ročně tam spolek Baráčníků pořádá také pohádkový les pro děti. Je to jediná oficiální akce, která se tam koná,” doplnil.