Tak si to shrňme.

Chomutovští strážníci pracovali v podstavu, jezdili ve starých autech, na hranici zajištění bezpečnosti. Na námitky slyšeli, že „nejsou peníze".

Já se jako novinář několikrát ptal na tiskových konferencích, jestli zhoršující se bezpečnosti nepomůže vyšší počet strážníků. Slýchal jsem, že by město nemělo suplovat stát a že na to „nejsou peníze" (museli by se vzít jinde).

A vedení městské policie zatím s požehnáním politiků bralo statisícové odměny. Z veřejných peněz, které byly určené na platy dalších strážníků. A ještě platilo za služby, které nepotřebovalo. Opět – z peněz nás všech!

Mohli jsme mít bezpečnější ulice. Místo toho máme čtyři evidenční karty po neexistujících skútrech.

Mohli jsme mít klidnější sídliště. Místo toho městská policie platila půl milionu ročně člověku, který dával již napsané tiskové zprávy na facebook.

A my, milí Chomutováci, jsme zatím platili nehorázně vysokou daň z nemovitosti, abychom nezpůsobili výpadek v městské rozpočtu.

No není to kouzelné? Já vím, není.