„O lokalitě Prunéřov jednáme s vícero potenciálními technologickými partnery, zejména s výrobci bateriových článků,“ potvrdil mluvčí Skupiny ČEZ Ota Schnepp. „Evropa se nyní snaží posílit svou energetickou a surovinovou soběstačnost a evropské automobilky se zároveň snaží zmírnit vysoké logistické náklady na dopravu z Asie. Chtějí mít také větší kontrolu nad výrobou baterií i celým dodavatelským řetězcem kvůli omezení rizika výpadku dodávek,“ přiblížil problematiku. Podle odborných odhadů má evropský trh s bateriemi vzrůst do roku 2030 více než desetinásobně. Několik nových továren tedy může vyrůst i v České republice.

Z toho, že gigafactory napoprvé nevyšla, je politické vedení Kadaně mírně zklamané. Klíčová investice za téměř 120 miliard korun by pro město znamenala nový impuls. Stále však připravuje podmínky pro další růst města v souvislosti s možným vznikem velkého závodu.

„Sice padla gigafactory, předpokládáme ale, že se ČEZ bude snažit přilákat jiného investora,“ uvedl starosta Kadaně Jan Losenický (ODS). „Rozhodně si myslíme, že rozvoj města s nějakým novým odvětvím nastane, takže nerezignujeme na přípravu. Minimálně jsme ve fázi úpravy územního plánu, abychom věděli, kam se město v oblasti bydlení může dál rozvíjet,“ ubezpečil.

Vstříc transformaci

Myšlenka prunéřovské gigafactory má coby strategický projekt velkou podporu i na úrovni Ústeckého kraje. Žádá pro ni více než miliardu korun z Fondu pro spravedlivou transformaci. Jedná se o finanční nástroj Evropské unie na podporu území, která se kvůli přechodu ke klimatické neutralitě potýkají s vážnými sociálně-ekonomickými problémy. K nim patří právě uhelné regiony severní Čech.

Kraj chce evropské miliardy přednostně nalít do jedenácti strategických projektů, mezi něž patří i prunéřovská gigafactory. Továrna na výrobu lithiových baterií by měla mít roční výrobní kapacitu 49GWh. Posloužila by k výrobě zhruba půl milionu elektrických a hybridních vozidel či pro systémy skladování energie.

Ředitel chomutovské nemocnice Michal Zeman.
Lékařům dáme v Chomutově práci i domov, říká nový šéf chomutovské nemocnice

Sama továrna může přinést tři tisíce pracovních míst, a to zejména bývalým zaměstnancům uhelného průmyslu, který je postupně utlumovaný. Zároveň by přivedla dalších zhruba pět set zaměstnanců s vyšším vzděláním a podnítila rozvoj školství v regionu.

ČEZ letos odstartoval předprojektovou přípravu, probíhá zpracování studie proveditelnosti. Projekt má být dokončený v roce 2025. Celkové náklady jsou odhadované na 59 miliard korun.

Prunéřovská jednička
Elektrárna sloužila 53 let, odstavená byla před dvěma roky. V současnosti se areál o více než 40 hektarech připravuje na budoucí využití. Demontované už byly pásové dopravníky, věžové mlýny, ventilátory chladicích věží a řada dalších technologií. Aktuálně probíhají přípravy na demolici dalších objektů. Odpad je likvidovaný ekologicky. Od poloviny roku 2023 by měla být celá plocha bývalé elektrárny připravená k využití pro komerční účely, a to včetně připojení na veškeré sítě.