Do dalšího pokusu o řešení problémů v sociálně vyloučených lokalitách se pustil Ústecký kraj. Hejtmanství poslalo premiérovi dopis, ve kterém jej k takovým krokům vyzvalo. Zároveň mu poslalo návrh dvou zákonů, které by měly podle krajských zastupitelů řešit nejpalčivější otázky. Tedy systém vyplácení sociálních dávek a sociální bydlení.

Na vzniku legislativních návrhů i znění dopisu spolupracoval krajský výbor pro sociální věci a vyloučené lokality. Od změny zákona o sociálních dávkách si autoři návrhu slibují, že sníží migraci sociálně slabých lidí po republice. Stanovuje například kvalitativní požadavky na byty, na které by byl vyplácen přídavek na bydlení. Žadatel by se také měl aktivně snažit sehnat práci nebo posílat děti do školy. „Celé roky nebyla předložena žádná pořádná legislativa, abychom byli schopni řešit naše problémy. A pokud už vznikla, skončila v šuplíku. My jsme jako hasiči, kteří hasí požár, ale voda nám dochází,“ vysvětlil náměstek hejtmana Jiří Kulhánek, který má v gesci i sociální problematiku, proč se kraj rozhodl oslovit premiéra.

Podle návrhu by měla mít obec možnost až na rok snížit tento příspěvek na úroveň místního nájemného. „Tím se zabrzdí obchod s chudobou. Neodnesou to ti klienti, jak tvrdí některé neziskovky,“ je přesvědčen Kulhánek.

Na problémy v sociálně vyloučených lokalit si přišel na krajské zastupitelstvo postěžovat také Josef Fiala z Mostu, který bydlí na třídě Budovatelů. „V této lokalitě bydlím více než 40 let. Tato část města získala kvůli sestěhování nepřizpůsobivých občanů prakticky z celé republiky rysy nefalšované sociálně vyloučené lokality,“ řekl Fiala zastupitelům projednávajícím dopis premiérovi. Zmínil problémy s narkomany, s rostoucí kriminalitou, rušením poklidného soužití nebo ničením bytů.

Sociální bydlení

Druhý návrh zákona pak řeší sociální bydlení. Právní předpis upravující tuto formu bydlení totiž v českém právním řádu doposud chybí. Jeho přijetí by přitom nemuselo znamenat výstavbu nových bytů, případně investice z obecních rozpočtů. Pod tento pojem by bylo možné zahrnout i stávající byty soukromníků za podmínky, že se bude s takovým nájemníkem dále pracovat. „Když budeme na sociálně slabém člověku pracovat a on během dvou měsíců odejde do jiného města, přijde ta práce vniveč,“ připomněl Kulhánek.

Oproti dřívějším pokusům nevyužil kraj možnosti navrhnout přímo změnu zákona. V minulosti totiž ve Sněmovně nepochodil, jeho zákonodárná iniciativa dolní komorou neprošla. Navíc s blížícím se koncem volebního období je zřejmé, že by takový návrh spadl pod stůl. Parlament by jej totiž už neměl šanci projednat.

Do sociální oblasti nedávno zasáhl rovněž Ústavní soud, který zrušil část zákona umožňujícího vyhlášení bezdoplatkových zón. Těch vznikly jen v Ústeckém kraji desítky.

Možnosti zakázat v některých městských lokalitách vyplácení doplatku na bydlení se chopil například Děčín, Varnsdorf nebo Litvínov. Ústí nad Labem se pak prohlásilo celé za bezdoplatkovou zónu, tedy za místo, kde se hromadí negativní jevy, jako je zvýšená kriminalita nebo problémy s pořádkem. „Nedovoluje individualizované rozlišení mezi skutečnými původci sociálně nežádoucích jevů, jejichž koncentraci mají napadená ustanovení předcházet, a ostatní, s obcí spojenou populací, nacházející se v postavení oběti těchto jevů,“ odůvodnil zrušení části kontroverzního zákona soudce zpravodaj Jiří Zemánek.