„Utýraný v lůně matky, z daní financované zabíjení, pracovní nástroje Mengeleho“. Taková a další hesla mohli číst Chomutované přímo na Palackého ulici na několikametrových panelech s fotografiemi z reálných masakrů, vražd, holocaustu a potratů. Právě s interrupcemi pořádající spolek Stop Genocidě srovnává zločiny proti lidskosti. Drsná kampaň se setkala s odsudky a stížnostmi Chomutovanů a strážníci shromáždění dvakrát rozpustili.

„Panely nám venku vydržely asi čtyři hodiny,“ zkonstatoval včera odpoledne dobrovolník Tomáš Vrbata krátce poté, co je musel s kolegy na pokyn strážníků složit. „První den to bylo naprosto v klidu, v úterý si někdo stěžoval, tak nás přišli rozpustit, vymysleli si nějaké věci jako že tam pouštíme malé děti, což je nesmysl. A dnes nás rozpustili znovu,“ dodal.

Právě to, že snímky mohly mít na očích děti, vadilo v první řadě. „Lidé volali na městskou i státní policii a stěžovali si. Fotky je pohoršovaly a vadilo jim, že to vidí i děti,“ přiblížil ředitel městské policie Tomáš Douda. Dobrovolníci se hájili, že měli panely sestavené do kruhu, takže kdo chtěl něco vidět, musel vstoupit dovnitř. „Ano, dnes to tak měli, ale to neznamená, že tam nebylo vidět,“ namítl ředitel.

Navíc jakmile muži zákona odjeli, dobrovolníci se opět chopili panelů a obestavěli jimi petiční stánek uprostřed chodníku, kde bylo možné podepsat petici za obnovení práva na život od početí. Příchozí, kteří šli ve směru od střední zdravotnické školy, tak měli přímý výhled na obrovské foto se zmučenou opicí a vedle ní utrženou hlavičkou potraceného plodu.

Že jsou snímky až příliš realistické Tomáš Vrbata otevřeně připouští. „Nejsou moc hezké, ale my léčíme šokem. Lidé tvrdí, že lidský plod je jen shluk buněk, že to není člověk. Tak my ukazujeme, že to tak není. Myslíme si, že k potratům by vůbec nemělo docházet,“ zmínil s dodatkem, že výjimkou není, ani když je žena znásilněná. „Jsme v tom poměrně radikální, dítě za to nemůže. Znásilnění je hrozný čin, se kterým nesouhlasíme, ale potratem ho žena nevymaže. Adopce je řešení,“ myslí si.

S akcí jako celkem nesouhlasí Jirkovanka Alena Rose, která měla cestu kolem petičního stánku. „Nesouhlasím s takovou výstavou, myslím, že každého odradí. Ty obrázky mi vadí,“ uvedla. „A nesouhlasím ani s hlavní myšlenkou. Žena si to může rozhodnout sama, může být v těžké situaci,“ zdůraznila.

Přesto pouliční kampaň své příznivce přilákala. Podle dobrovolníků se jich v Chomutově našlo přes 380, kteří za včerejší den podepsali petici. Mezi nimi i Aleš Káčerik z Března. „Umělé potraty odsuzuji,“ řekl. „Matka může být ve složité situaci, ale nemělo by ji omlouvat, když ten plod nechá zabít. Principiálně by se to nemělo dít,“ míní.

Akci měl spolek Stop Genocidě povolenou magistrátem. Přestože má totiž za léta pořádání kontroverzní pověst, není zákonná možnost, jak ji předem zakázat. V Chomutově se konala od pondělí do středy a zřejmě bude mít právní dohru. Podle vyjádření tajemníka magistrátu Roberta Plechatého totiž pořadatel porušil zákon.

„Porušení spočívalo v tom, že svolavatel umožnil přístup mladistvým do prostoru ,výstavy´ bez jakékoliv kontroly věku,“ upřesnil tajemník.

Zásahem městské policie skončil mítink sdružení Stop genocidě před dvěma lety také v Moravském Krumlově, kdy si místní stěžovali, že jeho členové svými billboardy rozplakávají malé děti. Tehdy pořadatelé atmosféru vyhrotili ještě hlášením do megafonu a tím, že měli na oponenty vytáhnout pistoli, jak tehdy psal server Idnes.