Koncert, při kterém hudebník hraje z výšky skokanské věže, knihovna skandinávského střihu, coworkingová centra a ještě mnohem více. To vše ve světlopropustném fasádním obalu, který za tmy prosvítí i část městského parku. Pražští architekti představili studii proměny bývalých chomutovských lázní, která by jim mohla nanovo vdechnout život, a dost možná je i vystřelit mezi evropskou architektonickou špičku. Jestli se naplní, o tom rozhodnou zastupitelé. Představení studie bylo jen prvním výkopem, který má zahájit širší diskuzi.

Podle mínění architektonického studia Vrtiška & Žák si budova lázní zaslouží další existenci. „Nezaslouží si stav, ve kterém se nachází,“ uvedl architekt Roman Vrtiška, který pochází z Chomutova. Jak připomněl, budova lázní byla postavena na konci 70. let za tehdy ohromujících 90 milionů korun. „Byl to reprezentativní objekt určený pro celý kraj, parametry bazénu byly závodní. Otevřený byl ale jen 32 let, což je krátká doba, aby byl poté odsouzený k záhubě,“ zdůraznil.

Architekti navíc zjistili, že konstrukce jsou v natolik dobrém stavu, že vydrží dalších třicet let. Proto je jejich zásadní postoj nebourat, ale obnovit budovu tak, aby se díky ní město dostalo na mapu současné evropské architektury.

Kreativci navrhují, aby se strhla administrativní část budovy blíže k centru města, díky čemu se obnaží nosné konstrukce. Lépe tak vynikne velkorysý a brutalistní původ stavby. Budova má být opláštěná fasádním systémem Danpetherm, který propouští světlo. To může za dne proudit dovnitř, naopak za tmy budova osvítí část parku.

Uvnitř by zůstaly jako původní připomínka skokanské můstky, věž, tribuny a další prvky. Původní bazénová plocha může být využitá jako společenský či koncertní sál pro tři sta lidí, dále studio navrhuje, aby byla v prostorách lázní knihovna, multifunkční prostory pro workshopy, přednášky, sály pro taneční školu, tělocvičnu a fitness. „S výjimkou společenského sálu jsou všechny prvky ´gumové´. Navrženou dispozici je možné libovolně měnit,“ podotkl architekt Vladimír Žák.

Suterén by mohl odkazovat na původní poslání lázní. „Ty už se sem nevrátí, je ale možné, aby je připomínal například wellness provoz se saunou a masážemi,“ uvažuje Vrtiška. Architektonická vize počítá s mixem veřejných a soukromých služeb. Ty mají pomoct zaplatit provoz obrovského kolosu, který bude mít i po ubourání administrativní části plochu více než 9 tisíc metrů čtverečních. Služby v novém moderním centru mají mít takové spektrum, aby lákaly lidi napříč generacemi od rána do pozdního večera.

Představení studie probíhalo velkolepě přímo na dně bazénu lázní. Jednalo se o profesionální prezentaci s panelovou diskuzí aktérů, proloženou klavírními vystoupeními Roberta Ference. Vynikající hudebník, který vyrostl v dětském domově v Chomutově, hrál přímo na skokanské věži, aby si přítomní dokázali představit, jak takové koncerty mohou v lázních vypadat.

„Očekáváme teď širokou, různorodou a konstruktivní diskuzi, která by v následujících měsících měla vyústit v zásadní rozhodnutí o dalším směřování,“ uvedl náměstek primátora Chomutova David Dinda.

První otázky mohli klást na pátečním představení studie zastupitelé, novináři a veřejnost. Zajímali se například o parkovací místa u obnovené budovy, a jestli se knihovna se svým fondem do lázní vejde. Mezi námitkami zaznělo, zda přesun knihovny a kulturního života směrem do parku nepřispěje k vylidňování historického centra.

Za zpracování studie město vydalo půl milionu korun. Samotná prezentace, při níž nechyběla obří obrazovka a kamery, díky kterým bylo možné dění v lázních sledovat online, vyšla na zhruba sto tisíc korun. Následovat má zpracování studie proveditelnosti, ze které vyplyne, co je v návrhu životné. Potřebné dva miliony korun pro ni město pravděpodobně získá díky dotaci.

Případná obnova lázní by pak byla otázkou za stovky milionů korun. „Nebude v silách města ufinancovat ji z rozpočtu. Máme ale možnost připravit vše, abychom mohli finance čerpat z dotací. Jedním z kroků bylo zapsání lázní do specifických brownfieldů, což znamená, že se dostaly do užší množiny objektů, na které se vztahují dotace,“ nastínil Dinda.

Podle slov náměstka primátora má projekt ambice obstát v evropském měřítku. „Chceme jasně ukázat, že sledujeme evropské trendy a že kvalitní architektura přinese do našeho města nové hodnoty: život v centru města, společenské funkce jako je koncertní sál, kavárna, knihovna nebo coworking,“ uvedl.

Lázně byly otevřené v roce 1980, uzavřely se v roce 2012 poté, co se rozjel nový sportovní areál na Zadních Vinohradech. Město se nechalo už dříve slyšet, že se plavci do původních lázní nevrátí, protože by bylo pro město ekonomicky nesmyslné živit dva bazénové provozy.

Když letos v létě vyhlásila společnost Nová Místa anketu co s lázněmi, zapojilo se do ní 1239 lidí, z nichž se 680 vyjádřilo pro obnovu bazénu. Jako druhé nejčastější přání zaznívalo zbudování zdravotního a rehabilitačního centra a další byli pro botanickou zahradu. Pro zbourání hlasovalo 50 respondentů.