Okolnosti, které provázejí převoz varhan do Prahy, jsou zamlžené. „S jistotou víme, že byly převezené v roce 1948,“ uvedl Bedřich Fryč, ředitel Chomutovské knihovny, do jejíž správy kostel patří. „Hrací stroj byl přemístěný do kostela sv. Vojtěcha v Praze a je otázka, jestli se se nám ho podaří získat,“ doplnil.

Město se o to chce vynasnažit. „My to zkusíme. Samozřejmě ale neexistuje páka, kterou bychom mohli využít. Nevíme, jaký bude výsledek,“ podotkl náměstek primátora Chomutova pro oblast kultury Milan Märc. Právě jemu se podařilo na sklonku loňského roku získat informaci, že varhany z chomutovského kostela jsou v Karolinu. Bylo to dílem šťastných okolností při jedné z oficiálních návštěv. V lednu pak přišel dopis z Karlovy Univerzity, že si Chomutov varhany může převzít. Nechá si totiž postavit nové.

Díly barokních varhan jsou složené přímo v kostele sv. Ignáce. „Už jsme kontaktovali odbornou firmu, která je zkompletuje na místě, kde budou trvale umístěné. Jen si musíme s historikem a zástupci církve ujasnit, kde původně stály,“ podotkl ředitel Fryč. Varhany pocházejí z roku 1737, kdy je do raně barokního interiéru jezuitského kostela sv. Ignáce postavil Thomas Schwarz - laik řádu Tovaryšstva Ježíšova.

„Dodnes se z nich zachovaly pouze částečně upravené vysoce umělecky zdobené symetrické varhanní skříně,“ uvedl Vít Honys v roli organologa diecéze českobudějovické. Ten k varhanům zpracoval v roce 2007 zprávu s využitím výsledků výzkumného záměru Národního památkového ústavu. „V nástroji nejsou vidět stopy aktivního červotoče, avšak veškeré kovové prvky jsou zkorodované, okožení zteřelé, píšťalnice spodních vzdušnic jsou narovnány v postamentech na hromadě společně se zbytky dřevěného píšťalového fondu, vzduchová soustava je rozpojena,“ uvedl v téže zprávě týkající se projektu rekonstrukce varhan.

Podle jeho slov přesto, že je stav stroje torzální, zachované jsou veškeré důležité prvky a rekonstrukce varhanního stroje je možná. „U řezbářské a plastické výzdoby varhanní skříně chybí některé detaily řezeb pod spodní prospektovou římsou a zejména rozsáhlé prvky řezbářské výzdoby na korunách skříně. Zachovaly se v podstatě jen čtyři hlavní andělské postavy,“ doplnil Honys.

Jezuitský kostel sv. Ignáce byl vystavěn v letech 1663 – 1671. Stavbu vedl italský architekt Carlo Lurago. Po zrušení jezuitského řádu připadl kostel městu a většinu své existence sloužil jako kostel místní posádky. Od roku 1958 je zařazený mezi kulturní památky České republiky. Patří Diecézi litoměřické, byl ale na sto let propůjčen městu, které svatostánek nárazově využívá pro kulturní akce včetně adventních koncertů. Chybí v něm ale klasický varhanní nástroj, využitelný pro koncerty.