„Trénink je skvělým způsobem, jak se vynulovat po práci a přijít domů s čistou hlavou. Tedy byl, než se fitka opětovně zavřela,“ lituje Jiří Šlosar z Teplic, který má posilovnu jako doplněk k plavání, běhání a dalším sportům. Částečně mu posilovnu vynahrazuje workoutové hřiště. „Spíše tedy o víkendech. Než ve všední dny skončím v práci, je tma. Zatím se to dá vydržet, ale říkám si, jestli fitka nezkrachují a budeme ještě mít kam chodit,“ obává se.

Posilování chybí řadě lidí a hledají alternativy, kde by bylo možné plnohodnotně pokračovat ve cvičení. „Prosím o pomoc. Hledám někoho, kdo má někde zašitou posilku a nevadí mu nový do party,“ sháněl se po náhradní variantě například Martin Skříbek na ústecké facebookové stránce. „Šílím, že budu muset jít do zimy a dřít a dřít,“ děsil se venkovního tréninku v několika stupních nad nulou v případě, že by jeho volání o pomoc nevyšlo.

„Já jsem v té první karanténě přemýšlel nad tím, že bych si na zahradu přitáhl z nějakého statku zadní gumy od traktoru,“ zamýšlel se Ústečan Jiří Voháňka, jak si posilovnu vynahradit jinak.

Majitelé fitness center se zatím snaží odolávat, i když se ocitli v těžké pozici. „Měsíční fixní náklady jsou kolem šedesáti tisíc korun. Když stojíme, financuji to z mého penzijního pojištění,“ uvedl majitel chomutovského Tiger Relax Clubu Martin Matouš. „Vydržím takto ještě několik měsíců, ale až jednou půjdu do důchodu a nebudu mít, z čeho brát, bude to proto, že jsem peníze vyházel během covidu,“ doplnil trpce. Zavření klubu nepřipouští. „Mám to takto nastavené. Naopak, když je teď zavřeno, investuji do rekonstrukce a vybavení, aby bylo technologicky na ještě vyšší úrovni,“ doplnil.


Žatecké Fitness Halk živí jeho majitel Jaromír Šruc z úspor. "To ale nejde donekonečna. Mám rodinu, žena je na mateřské dovolené, Doufám tedy, že nás otevřou co nejdřív, aby se nestalo, že jen předám klíče," upozornil. Podpora státu je podle něj nedostatečná. "Dostaneme po pěti stovkách za den a něco na nájem, to je vše," doplnil. Někteří z oslovených provozovatelů se shánějí po takřka jakýchkoli brigádách, aby si zajistili příjem.

Podle České komory fitness během jarní vlny bylo donuceno skončit více než deset procent podnikatelů ve fitness. Pomoc státu je podle ní více než nedostatečná.

„Efektivita pomoci vládních kompenzací je zoufalá. Náš aktuální průzkum ukázal, že kompenzace z jarní části lockdownu pomohly fitness provozovatelům s pouhou jednou třetinou jejich nákladů,“ okomentovala prezidentka komory Jana Havrdová. „Konkrétně pomoc z programu COVID – nájemné za minulou vlnu – byla mnohým uhrazena až nyní, se zpožděním v řádech měsíců. Nájem přitom činí jen necelých 25 procent celkových nákladů. Největší položkou jsou zálohy za elektrickou energii, následuje nájemné, vodné a stočné, plyn a úklid. Významná část provozovatelů navíc splácí úvěry nebo leasingy na vybavení,“ shrnula data z průzkumu, který zmapoval efektivitu kompenzačních programů a reálné pomoci vlády pro sektor fitness a dalších vnitřních sportovišť. Průzkumu se zúčastnilo 382 provozovatelů z celého Česka, což představuje zhruba třetinu celkového trhu.

Česká komora fitness poukázala nejen na tuto stránku věci, ale i na dopady na zdravotnictví, pokud se lidé nebudou zdravě hýbat. Žádá proto, aby vláda zásadně podpořila celý sektor.