Měl dobrou práci v Německu. Firma se ale v koronavirové krizi dostala do problémů a Michal Holoubek z Chomutova o ni před časem přišel. Jeho rodina tak ztratila podstatnou část příjmů. I když rychle našel nové zaměstnání, peněz má teď výrazně méně, než na co byl zvyklý. Manželka na mateřské, doma dvě děti. Uživí se, ale museli se hodně uskromnit. Podobně je na tom mnoho dalších. Téměř polovina lidí v Ústeckém kraji už kvůli „koronakrizi“ přišla o část svých příjmů. Většina to zatím řeší omezováním výdajů a čerpáním rezerv. Čím je ale krize delší, tím jsou finanční zálohy tenčí a řada lidí má potíže.

„Museli jsme se hodně uskromnit, abychom vyšli, nevydělám si teď tolik. Ale snad to dáme,“ věří Holoubek. Nekupují nic zbytečného. Většinou jen základní věci, jídlo, oblečení pro děti. „Nechceme sahat na rezervy, máme něco našetřeno, ale to chceme použít na bydlení a moc nerad bych to vyčerpal. Vzal jsem tu práci jako nouzové řešení, není to tak dobře placené, snad už brzy zase budu mít lépe placenou práci. Snažím se hledat,“ dodává.

Premiér Andrej Babiš (ANO)
Babiš chce opatření nejméně do Velikonoc, kritický postoj opozice nechápe

Podobně jako on si musí „utahovat opasky“ stále více lidí. Podle průzkumu Poradny při finanční tísni a České spořitelny už 44 % lidí v Ústeckém kraji přišlo kvůli pandemii o část svých příjmů. Téměř polovina z nich o částku do 5 tisíc korun, 27 % z nich postrádá 5 – 10 tisíc, 10 % pak 10 – 15 tisíc, 17 % je chudší o částku přes 15 tisíc. Ještě více lidí se bojí, že se dostane do finančních potíží. Podle šetření má tyto obavy 6 z 10 obyvatel kraje.

Průzkum ukázal, že většina lidí zatím řeší finanční problémy omezením svých výdajů, případně čerpáním rezerv. Ty se ale tenčí. Třeba Jana Jakubcová ze Žatce je už vyčerpala. Restaurace, ve které pracovala, zavřela. „Měla jsem nějaké maličké rezervy, ale ty už také nejsou,“ říká matka dvou synů, se kterými žije sama. Byt, energie, oblečení pro děti, moc peněz jí na jídlo ze sociálních dávek nezbývá. Požádala proto o pomoc potravinovou banku.

O různé formy pomoci žádá charitativní organizace i mnoho dalších lidí. Čím je koronavirová krize delší, tím jich přibývá. „Poptávka po potravinové pomoci výrazně narostla. Určitě tak o čtyřicet procent oproti běžnému stavu,“ přiznává libešický farář Vilém Marek Štěpán.

Počet potřebných roste

Na tamní faře pomáhají zhruba sedmdesáti rodinám ze Žatecka. „Bohužel, i kvůli koronaviru jsou na tom někteří lidé finančně hůře a hůře. Počet lidí, kteří potřebují pomoc, přibývá. Prakticky denně někdo volá a ptá se,“ dodal liběšický farář, jinak také člen vedení Potravinové banky Džbánsko, která zásobuje potravinami chudé z Lounska, Žatecka, Mostecka či Chomutovska.

Poměrně vysoký nárůst počtu klientů pozorují také v Poradně při finanční tísni v Ústí nad Labem. V posledních měsících se k nim mimo jiných dostává hodně pendlerů, kteří přišli o práci nebo o část výplat a nejsou schopni platit své závazky. Očekávají, že se tam brzy „ukáže“ také řada podnikatelů.

Sčítání lidu, domů a bytů/Ilustrační foto
Historie sčítání v Česku: od soupisu tažného dobytka až po počítače s internetem

Aktuální situace je pro Ústecký kraj o to nebezpečnější, že se jedná v republice o region s nejvyšším podílem exekucí na obyvatele. V kraji je s exekucí zhruba 125 tisíc lidí, řada z nich jich má více. Úvěry si ovšem lidé berou opatrněji než před koronavirovou krizí. Podle průzkumu Poradny při finanční tísni řeší potíže půjčkou zhruba každý pátý člověk. Půjčují si hlavně od příbuzných a známých, naopak nejmenší zájem je o úvěry od nebankovních společností. „Lidé jsou obezřetnější. Kvůli strachu o práci nebo obavám, že ztratí část příjmů, přistupují k půjčkám opatrněji. Pokud už se rozhodnou zadlužit, řeší tím spíše zásadní problémy: jak zaplatit jídlo, nájem, opraváře na rozbitou lednici. A ne relativně zbytné věci, jako je nový telefon nebo dovolená, jako tomu bylo dříve,“ popisuje ředitel poradny David Šmejkal.

Zástupci charitativních organizací, potravinových bank i poraden vyzývají ty, kteří se dostávají do potíží, aby se je nebáli oslovit. Kontakty pro svůj region najdou na internetových stránkách, pomoct mohou i na městských a obecních úřadech.