Žehnání má podle něj zprostředkovat člověku novost, kterou přinesl a dává Ježíš Kristus. „Požehnání, o něž žádají, je pro každého i závazkem do budoucna. Předpokládá základní duchovní hodnoty, zejména lásku k bohu a jejím prostřednictvím i k bližnímu. Tedy být vnímavým a přát lidem dobro. Motorkáři se po silnici nepohybují sami, je třeba mít ohledy k ostatním účastníkům provozu. Důležité také je, že požehnání přijímají v prostředí místního kostela Povýšení sv. Kříže, který aktu dodává jedinečnou atmosféru. Poté následuje modlitba,“ vysvětlil farář.

Motorky ovšem kropí svěcenou vodou na náměstí. „Dítě v kočárku či člověk na invalidním vozíků do kostela vjíždí a je vítán, ale motorová vozidla zůstávají na parkovištích,“ dodal v nadsázce. Při procházce mezi stroji si s jejich majiteli rád popovídá. „Mě opravdu jejich zájem těší a moc rád je vidím,“ potvrdil.

Sympatický farář požehná každému, kdo požádá a skutečně o to stojí. Pravidelně například životy motorkářů při každoroční pouti ve Veliké Vsi, kde se mu dostalo cti požehnat také praporu a znaku obce. Pramenům žehná vždy při jarním otevírání studánky v zahradě kadaňského františkánského kláštera. „Už jsem žehnal i polím a zahradám, novému hasičskému autu nebo bytu,“ doplnil.