SŽ plánuje elektrifikaci úseku u Března spustit za dva roky. „Předmětem stavby je především elektrizace úseku Březno u Chomutova – Chomutov stejnosměrnou napájecí soustavou za účelem přepravy energetického uhlí. Součástí bude příprava na přepnutí na střídavou trakci a také dílčí rekonstrukce železničního spodku a svršku za účelem dosažení požadované třídy zatížení trati,“ uvádí se v materiálu SŽ. Na železnicích v ČR se používají dvě trakční soustavy – stejnosměrná a střídavá. Na severu Čech je stejnosměrná, v budoucnu se počítá se sjednocením v rámci celé ČR na střídavou.

Zjednodušeně řečeno, po roce 2026, kdy mají práce na elektrifikaci skončit, budou moci mezi Březnem a Chomutovem jezdit dlouhé a těžké nákladní vlaky s uhlím tažené elektrickými lokomotivami. V úseku je 1 758 metrů dlouhý tunel, druhý nejdelší v ČR. Je součástí přeložky tratě uvedené do provozu před 15 lety kvůli postupující těžbě uhlí v dole Nástup.

Elektrifikace celé trati mezi Žatcem a Chomutovem je důležitá pro přepravu uhlí z dolů na severozápadě Čech do elektráren, úsek u Března je posledním z okruhu Chomutov – Žatec – Postoloprty – Most – Chomutov, který dosud elektrifikován není. V budoucnu by to mělo mít význam i pro osobní vlaky. Ministerstvo dopravy totiž zvažuje elektrizace tratí, na kterých objednává rychlíky nyní zajišťované dieselovými soupravami. Jednou takovou je linka Most – Chomutov – Žatec – Plzeň. Po elektrifikaci u Března budou dráty chybět na trati Žatec – Plzeň.

Elektrifikace se v tomto případě zvažuje v úspornější verzi, než dosud podobné úpravy na české železnici probíhají. Ministerstvo zpracovává materiál o takzvané prosté elektrizaci, která by znamenala osazení trakčního vedení bez větších zásahů do tratě samotné. „Šlo by o elektrizaci tratí bez nutnosti dalších investičně náročných úprav tratí a bez úprav, které by vyžadovaly dlouhou přípravu, posuzování vlivu na životní prostředí a náročné projednávání dokumentací pro územní rozhodnutí nebo stavební povolení,“ upřesnil mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka.

Železniční trať Plzeň – Žatec je dlouhá 107 kilometrů, vyrostla v sedmdesátých letech 19. století. I přes nedávné rekonstrukce traťových úseků na Podbořansku či mostu přes Ohři u Žatce a s tím spojenými navýšeními rychlostí vlaků to k podstatnému zkrácení cestovní doby nestačí. Na trati jezdí motorové rychlíky společnosti GW Train Regio, cestu mezi Plzní a Žatcem urazí za dvě hodiny. Před čtyřiceti lety ji tehdejší rychlíky Plzeň – Děčín a Plzeň – Liberec jezdily přibližně stejnou dobu. Rozdíl je v tom, že dnes mezi Plzní a Žatcem staví na sedmi místech, v roce 1982 to bylo na třech. Ke zrychlení jízdy na trati mají vést další investice včetně zmíněné elektrifikace.