Vrcholní politici, novináři i aktivisté z celé země. Taková pestrá společnost se v pátek 5. června sešla v Prunéřově na Chomutovsku, kde se obvykle pohybují hlavně dělníci, kteří krmí uhlím kotle zdejší elektrárny. Ta je už ale dožilá a 30. června ji její provozovatel, společnost ČEZ, uzavře. V provozu ale dál zůstane její mladší „sestra“, kde také najde práci část lidí z „Jedničky“. I s jejím areálem má ale ČEZ velké plány. Na poslední prohlídku sem společnost pozvala nejen lidi z médií, ale také členy uhelné komise, která předtím v elektrárně jednala o budoucnosti české energetiky. To nenechalo klidnými aktivisty, kteří sem přijeli lobbovat za co nejspěšnější konec uhlí v Čechách.

Uzavření prunéřovské „Jedničky“ bylo po víc než půlstoletí nevyhnutelné. „Třiapadesát let fungování je na tento typ elektrárny maximum,“ potvrdil ředitel elektrárny Prunéřov a Tušimice Otakar Tuček. Stávající objekt elektrárny postupně zbourají, ale v jejím areálu budou nejspíš stavět nové objekty s technologiemi jako fotovoltaika, paroplynové cykly nebo vodík.

V „Jedničce“ pracovalo 155 lidí. „Většinu operátorů jsme přesunuli do vedlejší elektrárny Prunéřov II nebo do té v Tušimicích. Kolem padesáti lidí tu zůstane. Všude je uhlí, olejové náplně, mazut a podobně. Budeme to tu muset vyčistit a připravit na odstavení bez dopadu na životní prostředí i požární bezpečnost,“ řekl Tuček. K demoličním pracím dojde možná už příští rok, budou ale nejspíš trvat léta. Může to stát až kolem půl miliardy. Teplo, kterým z „Jedničky“ zásobovali Klášterec nad Ohří, Jirkov a Chomutov, bude vyrábět prunéřovská „Dvojka“.

Podle generálního ředitele ČEZu Daniela Beneše je uzavírání prunéřovské „Jedničky“ pro lidi z ČEZu velmi emotivní moment. „Nezavíráme elektrárnu každý den. Tato byla uvedena do provozu v roce 1967. Plnila svůj účel velmi dobře a je potřeba mít k tomu velký respekt,“ uvedl Beneš s tím, že uzavíraná elektrárna vyrobila v součtu 139 terawatthodin elektřiny, což je spotřeba celé České republiky za dva roky. Potvrdil, že Prunéřov I nečeká osud skanzenu. „Lokalitu budeme chtít do budoucna podnikatelsky využívat především k byznysu, kterému rozumíme. Ať už to budou bateriová úložiště, nebo obnovitelné zdroje,“ přiblížil ředitel ČEZu.

Ani propouštění, ani nábor

Odstavování elektráren přitom u ČEZu neznamená propouštění, ale zároveň ani žádný nový nábor. „U nás ve firmě nahrazujeme staré zdroje novými, takže i počet lidí se u nás příliš nemění,“ sdělil Beneš.

Na přechod k bezuhelné energetice, který je v souladu s evropskou zelenou politikou, připravuje Česko Uhelná komise. A právě ta také zasedala v pátek v areálu prunéřovské elektrárny. „Do konce tohoto roku i přes Covid vytyčíme jízdní řád útlumu uhlí,“ slíbil po jednání ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.

Záměrem této cesty je soběstačnost české energetiky s mixem jádra a obnovitelných zdrojů i nízké emise skleníkových plynů. „V následujících letech nás čeká náročné období, kdy se bude odstavovat až 10 tisíc megawatt,“ upozornil Havlíček a připomněl, že ČEZ už 500 megawatt odstavil loni. „Doba uhelná končí,“ ujistil i ministr životního prostředí Richard Brabec. „Ne všichni z místních zaměstnanců to možná rádi uslyší, ale je to nezvratné a ani to nezávisí na nějakém politickém rozhodnutí,“ doplnil ministr.

Přiblížil, že v komisi se experti z různých oborů v pátek radili o tom, za jakých podmínek a jak rychle energetika z fosilních paliv skončí ve prospěch mixu jádra a obnovitelných zdrojů doplněných o plynové teplárny.

Setkání komise obvykle provázejí manifestace aktivistů, ani včerejšek nebyl výjimkou. Aktivisté nechali už ráno členy komise při příchodu na její jednání zatočit kolem štěstí s názvy českých elektráren a s roky, kdy by se měly zavřít. „Chceme tím poukazovat na určitou nahodilost a chaotičnost dosavadní práce Uhelné komise,“ vysvětlil satirický význam kola štěstí Jakub Caha, člen kolektivu Limity jsme my.

Dva členové Uhelné komise si zatočili, ostatní kolem aktivistů projeli bez povšimnutí. „Požadujeme, aby se bez prodlení začaly zavírat uhelné elektrárny a abychom začali spravedlivě přecházet na obnovitelné zdroje energie. To je podle nás jediný způsob, jak se vypořádat s globálními klimatickými změnami,“ vzkázal Jakub Caha.

Tak šel čas s „Jedničkou“
Stavba elektrárny Prunéřov I se začala plánovat před 60 lety. Do země se koplo 16. září 1963. Výrobní bloky 1-6 postupně najížděly do provozu v letech 1967–68.
V roce 1985 se dočkaly generální opravy výrobní bloky B5 a B6. To samé potkalo v letech 1988-89 i bloky B3 a B4.
Těsně před zahájením první vlny ekologizace uhelných elektráren Skupiny ČEZ již v letech 1990-91 ukončili v rámci útlumového programu provoz výrobních bloků B1 a B2. Celkový výkon elektrárny se tím snížil ze 660 na 440 MW.
V letech 1993-96 elektrárnu kompletně odsířili. Další modernizace kvůli zpřísňujícím se emisním limitům by se tady z ekonomického hlediska nevyplatila. Jasně stanovené zásoby vytěžitelného uhlí budou totiž postačovat jen pro zmodernizované elektrárny Tušimice a Prunéřov II.