Kdybychom si před dvěma lety představili, že součástí denní rutiny budou respirátory nebo antigenní testy, zřejmě bychom nevěřili. Pandemie současně rozdělila celou společnost, čehož si všiml například i sportovní manažer basketbalistů Děčína Jakub Důra. „Štve mě, jak je snadno zneužitelná každá taková situace a jak snadné je vypouštět a živit dezinformace a konspirační teorie. Štve mě, jak je situace právě kvůli těmhle věcem vyhrocená a společnost rozdělená,“ uvedl 38letý Důra.

Podle něj dostávají v médiích často neúměrně velký prostor různé menšinové názory. „Osobně čerpám informace o opatřeních z vládních webů, i když není vždy lehké se v tom vyznat,“ přiznal.

Online reportáž

Podle ústeckého cestovatele Marta Eslema mají všichni dopředu udělaný svůj názor a nenechají se v diskuzi případně přesvědčit, že ten jejich pohled na věc je mylný. „Úplně se vytratila úcta k názoru někoho jiného. Každý, kdo to vidí jinak, je zločinec. Mrzí mne, že jsme takto dopadli,“ povzdechl si 48letý publicista.

Kurátorku sbírek na zámku Červený Hrádek Hanu Zvalovou na současné situaci s covidem štvou různí „vyvolávači“, kteří například tvrdí, že po očkování přijde obrna lícního nervu, případně neplodnost. „Přesvědčují nás, že covid je neškodný, že je to chřipečka. Tuto nemoc ale snáší každý jinak,“ dodala 62letá Zvalová. Mluví z vlastní zkušenosti. Část její rodiny prý onemocnění covid-19 hodně postihlo. „Bohužel, i s trvalými následky.“

Instalace a křest výstavy Poutník.
I v Českém středohoří existuje divočina, říká autor knih a fotograf Jiří Svoboda

Lounský kronikář Ladislav Bába je prý ze „staré školy“ a zprávy týkající se pandemie sleduje z ověřených zdrojů. Do diskuzí na sociálních sítích se raději nezapojuje. „Co se týká mé práce kronikáře města Loun, informace o covidu do kroniky dávám. Už ne ale v takové míře, jak tomu bylo při první vlně, kdy byla nemoc něco zcela nového,“ přiznal 64letý muž.

Informací, které se o aktuálním celosvětově rozšířeném virovém onemocnění šíří internetem, je přehršel. To potvrzuje také ředitel botanické zahrady v Teplicích Petr Šíla. Podle něj je problém hlavně v tom, jak vybrat z masy informací to relevantní. Je to prý o osvědčených zdrojích. „Důvěřuji těm, které vydávají instituce jako jsou ministerstva nebo Vláda ČR,“ říká muž, který stojí v čele jedné z příspěvkových organizací města Teplice.

Osmatřicetiletá Lenka Lavičková, herečka a spolumajitelka soukromého Docela velkého divadla Litvínov, o sobě říká, že na začátku epidemie chápala důraz na striktní dodržování nařízení, protože nákaza byla nová, nikdo s ní neměl zkušenost a lidé drželi spolu. „Ale teď už je to dlouhé a únavné,“ připustila herečka.

Karel Vízner se narodil v Duchcově, vyrůstal a žil v Litvínově. Vyučil se truhlářem, jeho srdce ho ale táhlo na moře. A tak se stal námořníkem.
Obeplul svět. Na moře bych se hned vrátil, vzpomíná námořník Karel Vízner

Zprávy o covidu záměrně nevyhledává, ale cíleně sleduje novinky o nařízeních. Je to kvůli provozu divadla. „Už to není tak šílené jako dřív, kdy se všechno měnilo ze dne na den. To nás štvalo, protože v kultuře se plánuje vše hodně dopředu,“ vzpomíná na lockdowny.

Strach z nákazy a dopad různých omezení je podle ní stále znát – diváků chodí na představení výrazně méně než před epidemií. Navíc se kvůli omikronu ruší zájezdová představení, která divadlo nejvíc živí. Herečka je přesto stále optimistka a věří, že zas bude dobře. „Komu pomůže, že budeme naříkat a tesknit?“ vysvětlila Lenka Lavičková.