Podobně jako červený šátek na býka působí na některé obyvatele Ústeckého kraje fantastické zprávy o romské menšině. Údajně dostávají bez práce desetitisícové částky měsíčně, chodí v létě zdarma na koupaliště a ještě si jezdí na nákupy taxíky. Jizvou na těchto příbězích je však to, že ve většině případů jde o dezinformace. Fámy navíc mají v poslední době stále silnějšího pomocníka - internet. Právě na diskusních fórech a sociálních sítích se šíří takzvané hoaxy, tedy manipulativní až lživé zprávy, jež mají za cíl proniknout na veřejnost a vyvolat strach, nenávist či senzaci. Čím více si je lidé posílají, tím jsou úspěšnější. Autoři většinou zůstávají pod rouškou anonymity.

V posledních týdnech zejména po Facebooku opět putuje dezinformace, na kterou už před lety upozornil Mostecký deník. Jde o část složenky na sociální dávky ve výši 35 tisíc korun pro obyvatelku Mostu, ke které je připojený i satirický text o Romech. „Češi, běžte hezky makat, ať můžete na nás cvakat. Dávky každý měsíc máme, z taxíku vám zamáváme,“ píše se například v části textu.

Deník se už v roce 2011, kdy se složenka poprvé na internetu objevila, pokusil dotyčnou ženu najít. V Chanově opravdu žila s přítelem a dvěma dětmi. Její přítel tehdy potvrdil, že měsíčně dostávají zhruba 13 tisíc korun s tím, že suma na složence je celková za zmeškané dávky vyplacené mimořádně najednou a souvisí se zdravotním postižením dcery jeho přítelkyně.

Hoaxy v Čechách close Ilustrační obrázek info Zdroj: DENÍK/Jiří Sejkora zoom_in Na internetu se objevují poplašné, nepravdivé zprávy, takzvané hoaxy, které necílí jen na Romy. Lidé si zprávy mezi sebou posílají a věří jim. Jsou to například:
- ve výdejní pistoli na čerpacích stanicích jsou infikované jehly
- používání Facebooku bude zpoplatněno
- nové radary umístí policie ve svodidlech na dálnicích a rychlostních silnicích
- dále příběhy nemocných dětí, opuštěných štěnat (zejména labradorů), na které se vybírají peníze
Zdroj: hoax.cz

Podle mluvčí Úřadu práce ČR Kateřiny Beránkové vycházejí dávky hmotné nouze i dávky státní sociální podpory z částek životního minima žadatele a společně posuzovaných osob. Podle jejích slov záleží vždy na tom, o jak velký okruh osob jde, jaké mají příjmy, náklady na bydlení a jaké jsou jejich celkové sociální majetkové poměry. „Do celkového hodnocení vstupují i další podmínky a není tedy možné adekvátně sdělit, zda by částka, která je na poštovní poukázce, mohla být reálná bez znalosti situace konkrétního žadatele. Navíc poštovní poukázka je z roku 2011. Tehdy nepojistné sociální dávky, kromě dávek státní sociální podpory, vyplácely ještě obce,“ uvedla Beránková.

Tématu rozkrývání dezinformací se věnuje projekt HateFree Culture Agentury pro sociální začleňování. „Přestože nyní řešíme zejména hoaxy týkající se migrace, protože je jich nejvíce, nechybí ani stále stejné fámy týkající se Romů. V sekci Hejtomat na našich stránkách pracujeme s tím, že vezmeme konkrétní komentář z diskusí nebo případně některého z politiků, a necháme ho rozebrat a vyvrátit odborníky nebo úřady. Zabývali jsme se tak například léky zdarma pro Romy či proplácení taxíků v Mostě,“ říká za Agenturu koordinátor Kampaně proti rasismu a násilí z nenávisti Lukáš Houdek.

Některé zprávy mají kořeny v nepochopení celé situace. To je i případ taxíků v Mostě. „Cikáni si z našich daní můžou dovolit jezdit na nákupy taxíkem a my taháme tašky v ruce a pěšky,“ cituje HateFree Culture uživatele K. M. z Ústí nad Labem. „Většina rodin v Česku minimálně jednou měsíčně zajede na velký nákup do některého ze supermarketů. Na takové nákupy logicky jezdí autem. Ne všichni ale auto mají, proto, pokud je supermarket vzdálený i více než pět kilometrů, využijí taxík. O to spíš, když je jízdné vyjde jen o pár korun dráž, než kdyby využili MHD,“ vysvětluje Houdek a přidává příklady z praxe.

Zjistili třeba, že velká část obyvatel sídliště Chanov jezdí do mosteckého Tesca. Zanalyzovali proto ceny MHD a zdejší taxislužby, a to obousměrné jízdy pro čtyři osoby. Obyvatelé Trmic u Ústí nad Labem zase často nakupují v obchodním domě Kaufland. V obou případech je z veřejných zdrojů možné zjistit, že cenový rozdíl mezi jízdou několikačlenné rodiny MHD či taxíkem je minimální. Taxík byl dražší asi jen o 20 až 30 korun.

Jeli byste autobusem? 

„Když přihlédneme k nevýhodám cestování MHD, tedy čekání, přestupy, nošení těžkých tašek, případně k možnosti, že mají některé osoby ztíženou pohyblivost, pak je pochopitelné, že někteří raději volí taxi. Rodiny také často při vlastní cestě do obchodního centra nakupují pro další rodiny. Cesta na nákup taxíkem je tak z našeho pohledu jednoznačně výhodnější. Ruku na srdce, jeli byste vy za těchto podmínek autobusem?“ ptá se Houdek.

Dezinformačním hitem jsou téměř každé léto i fámy o vstupu pro Romy na koupaliště zdarma. To je i případ ústeckého koupaliště Brná. „Nechápeme, kdo a z jakého důvodu je neustále šíří. Diskutující se domnívají a spekulují nad informacemi, které se nezakládají na pravdě, k čemuž je anonymní prostředí sociálních sítí naprosto ideální. Opakovaně tedy upozorňujeme, že pro všechny návštěvníky koupaliště Brná platí náš oficiální ceník, a to bez výjimky,“ říká Alena Sejková z Městských služeb, které koupaliště provozují.

Podobné hoaxy se objevují také v souvislosti s mosteckým Aquadromem. Jak potvrdil ředitel Technických služeb města Mostu Pavel Hlaváček, společnost zaměstnává i občany romského původu. Všichni zaměstnanci včetně jejich rodinných příslušníků mají po předložení zaměstnanecké průkazky s fotografií vstup na aquadrom a další zařízení společnosti zdarma. Jde o ujednání v kolektivní smlouvě. „Průkazka opravňuje k bezplatnému vstupu, všechny ostatní služby v areálech jsou i pro naše zaměstnance za úhradu,“ informoval Hlaváček.

Frustrace a závist

Proč vůbec lidé podobné zprávy šíří, případně tvoří? Podle odborníka na sociálně patologické jevy Jiřího Škody z ústecké univerzity má šíření fake news o Romech tři příčiny. „Tou první a asi nejvážnější je určitý pocit frustrace, který zažívá poctivě pracující a spořádaně žijící jedinec tváří v tvář různým, často přehnaným zprávám o tom, jak stát štědře platí nepracující Romy a jaké jim poskytuje nadstandardní výhody oproti 'gádžům'. S tímto pocitem frustrace souvisí i jedna typicky česká vlastnost - závist. Tu bych viděl jako druhou příčinu. Různé částky na složenkách sociálních dávek převyšující průměrnou mzdu v zemi jistě způsobují mnohým lidem natolik mocné rudo před očima, že vůbec nepřemýšlí o tom, jaká je věrohodnost takové informace,“ myslí si Škoda.

Třetí příčinou je podle něj nezničitelný smysl Čechů pro humor. A čím cyničtější a černější, tím lepší.

Typický text poplašné zprávy obsahuje:1. Jako hoax můžeme označit šířenou zprávu obsahující zkreslující informace, účelově upravené polopravdy nebo přímo lži.
2. Snaží se přesvědčit svojí důležitostí šokující informace, nové nebezpečí, naléhavá pomoc…
3. Varování z důvěryhodných zdrojů: Ve většině případů se pisatel poplašné zprávy snaží přesvědčit, že varování přišlo z důvěryhodných zdrojů (FBI varuje, Zdravotnická organizace zjistila apod.).
4. Přesvědčování o úniku tajných informací: Údajná informace, o které oficiální média mlčí a nesmí se o ní mluvit, ale autor zprávy ji objevil a vyzývá k jejímu sdílení.
5. Výzva k dalšímu rozeslání: Toto hoax vždy obsahuje! Mnoho nezkušených uživatelů se nechá zprávou napálit a výzvu uposlechnou. Právě proto se nesmysly lavinovitě šíří.