Modře zbarvené tělo, žluté hrdlo, červenohnědý hřbet a modrozelená ocasní pera. Vlha pestrá se svou barevností připomíná zářivou duhu. Tento ptačí druh, který má svůj domov na jihu Evropy a v severní Africe, lze při troše štěstí spatřit i v Česku, kam se šíří vlivem klimatických změn. Několik párů hnízdí i na Chomutovsku a dalších místech severních Čech.

Vlha pestrá hnízdí především
v severozápadní Africe, jihozápadní Evropě a západní Asii. Za teplých jar se ale posouvá výše na sever až po Skandinávii, kde někdy
i zahnízdí. Na naše území přilétá v květnu, odlétá
v srpnu až září.
Hnízdí
v písčitých a hlinitých stěnách.

„Pravidelně hnízdí ve sprašových stěnách v údolí Ohře pod Nechranickou přehradou, kde obvykle bývají tři čtyři páry, výjimečně až sedm. Nově letos hnízdí dva páry přímo v Žatci a v posledních dvou letech i na Ústecku,“ přiblížil ornitolog Lukáš Viktora, který se v rámci České společnosti ornitologické specializuje na ochranu ptáků v zástavbě.

Občas se lidem poštěstí, že se vlha objeví i v jejich blízkosti. Přímo před domem ji pozorovala například Miroslava B., která žije v jedné z vesnic u Litvínova. „Když jsem vyhlédla z okna na zahradu, kde máme krmítko, nevěřila jsem svým očím. Seděl tam pestrobarevný pták, vypadal jako papoušek,“ přiblížila zážitek z poloviny července. „Myslela jsem si, že někomu uletěl, jenže mě zaujal zvláštní tvar jeho zobáku, který je štíhlý a zahnutý dolů. Hned jsem zapátrala, o jakého ptáka se jedná a dohledala si, že jde o vlhu,“ doplnila.

Podle ornitologů je výskyt vlhy pestré na severu Čech výjimečnou záležitostí, ačkoli se v jiných částech země objevuje pravidelně. 

„Jedná se o druh, který reaguje na globální klimatické změny. Původem je z mediteránu, z oblasti kolem Středozemního moře. V padesátých letech minulého století prvně zahnízdil na jižní Moravě, kde se v současnosti vyskytuje kolem tisíce párů,“ nastínil ornitolog Viktora. „V Čechách je výskyt spíše ostrůvkovitý, hnízdí zde menší kolonie nebo jednotlivé páry. Celkem se může jednat o 80 až 100 párů,“ doplnil.

Změny klimatu mají vliv i na další teplomilné ptačí druhy, které se tak šíří na naše území, naopak počty chladnomilných se mohou snižovat. To jak populace běžných druhů ptáků reagují na změny, dokládá například studie mezinárodního týmu vědců, kterou otiskl prestižní vědecký časopis Science.

Na severu Čech se vyskytují i další druhy ptáků, které si zaslouží pozornost, ačkoli jejich výskyt nemusí mít s oteplováním přímou souvislost. „Například silně ohrožená pěnice vlašská. Velmi specifickou oblastí jsou pak povrchové hnědouhelné doly, kde hnízdí strnad zahradní, linduška úhorní nebo bělořit šedý, což jsou v České republice kriticky ohrožené druhy,“ připomněl ornitolog.

Dále ornitologové na Chomutovsku zaznamenali dudka chocholatého, který má zimoviště jižně od Sahary. Hnízdí na rozsáhlém území Afriky, Asie a Evropy a do 60. let početně hnízdil i v Česku, než téměř vymizel. „Dudek chocholatý má na Chomutovsku příznivé podmínky. Vyskytuje se v širším okolí řeky Ohře, ale také v kopcích v rámci Českého středohoří včetně Bořeně a Milé,“ poznamenal Viktora.

Svá pozorování může ornitologům hlásit i veřejnost, odborníci to velmi vítají. Nejlepší cestou je zalogovat se a zapisovat své poznatky do faunické databáze birds.cz. „Snažíme se podchytit šíření a početnost populace ptačích druhů, což bychom bez pomocí lidí nedokázali v tak širokém měřítku,“ konstatoval ornitolog. „Je to pro nás cenný zdroj informací pro vlastní výzkum rozšíření ptáků i pro jejich praktickou ochranu,“ dodal.