Drogový paradox: Prosperita ČR může vést k nárůstu závislých

„Cejtíte to?“ Sedmdesátiletou Evu z Mostu udeří do nosu zápach marihuany. Nedůvěřivě pohlédne na tři muže na okraji chodníku. „Za rohem kouří marjánku pravidelně,“ dodá obyvatelka hlavní městské třídy, kde protidrogové oddělení nedávno chytilo dalšího, teprve dvacetiletého dealera pervitinu. Komunisté tuto kdysi výstavní část Mostu pojmenovali Budovatelů, aby vzdali hold úderníkům, kteří na severu Čech budovali lepší zítřky. Teď si tu narkomafie buduje pozici na takzvané „ose zla“ Chomutov – Most – Teplice – Ústí.

„Co se týče drog, Ústecký kraj byl, je a ještě nějakou dobu bude jednou z nejzatíženějších oblastí,“ říká ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych. Na odborné konferenci v Mostě, která se týkala drogové scény v česko-německém příhraničí, vštěpoval minulý týden posluchačům do hlavy, že v boji proti zločineckým gangům nelze polevit. Výnosný trh s drogami se mění, přizpůsobuje se represi a objevují se nové hrozby. Třeba omamné látky nelegálně vyráběné z léků určených jen pro Afriku.

Jedna nová droga týdně. Čechy zaplavují nebezpečné syntetické látky z Číny

Organizovaným skupinám v Ústeckém kraji vyhovuje dlouhodobě špatné sociální klima v blízkosti hranic, kde jsou narkotika dostupnější, podporují drogovou turistiku a šedou ekonomiku. Přestože se pašují z ciziny suroviny pro severočeské pervitinové laboratoře a část vařičů jezdí vyrábět drogy do Saska, tamním uživatelům se vyplatí jezdit do Podkrušnohoří i pro malé množství drog, protože ho doma s velkým ziskem prodají. Do obchodu se zapojují i lidé na české straně, kteří uspokojují místní poptávku po omamných látkách a živí tím své rodiny.

Drogu si může dovolit víc lidí

Podle některých odborníků bude třeba najít nové protidrogové strategie, protože se už nejedná jen o problém, který souvisí s chudinskými čtvrtěmi a nezaměstnaností. I část příležitostných, víkendových narkomanů, jejichž zdraví jedy ještě nezdevastovaly, našla práci v nových továrnách. V kraji po letech půstu přibývá pracovních míst a roste průměrná mzda. Drogu, kterou lze sehnat rychle a levně jako alkohol, si tak v bohatším regionu bude moci dovolit víc lidí, kteří podlehnou běžné životní frustraci a nespokojenosti, což je součást fenoménu prosperity. „Drogy nabízejí instantní rozkoš,“ varuje ředitel organizace Most k naději Lubomír Šlapka, který na severu Čech vede rozsáhlou síť preventivních programů. Ty už pracují s pojmy jako spiritualita, protože hledání příčin masového užívání drog a pomoc z bludného kruhu závislosti přesahuje konveční myšlení.

Například preventisté na Žatecku si všimli, že mladí lidé od 18 do 21 let mají kvůli drogám častější duševní potíže, což vede k psychiatrické léčbě. „Může to být pro ně celoživotní zátěž,“ konstatuje vedoucí žateckého K-Centra Martin Motl. Žatec býval centrem vařičů pervitinu. Po odlivu varen do příhraničních okresů narkoosy se potíže s drogami přesunuly ze Žatce do okolních lokalit, kde je méně práce, do Postoloprt či Podbořan.

Do soudních lavic směřuje stále více výrobců a prodejců drog

Na rodiny se podle odborníků nedá v prevenci stoprocentně spolehnout, protože mají dost svých starostí. Experti upozorňují, že stát v 90. letech prevenci podcenil, což zatížilo zdravotnictví, které léčí následky závislosti. S policisty volají například po zvýšení právního i zdravotního povědomí na školách. "Koordinovaná prevence může přispět k tomu, že mladí lidé si uvědomí, co jim drogy mohou způsobit. Pokud se podaří zachránit život člověka, bude to obrovský úspěch," uvedl náměstek krajského ředitele pro Službu kriminální policie a vyšetřování Zbyněk Dvořák.

V Ústeckém kraji stejně jako jinde v ČR upřednostňují uživatelé drog pervitin a marihuanu. Na výrobu a distribuci se nabaluje další trestná činnost, zejména krádeže a loupeže, kterými část narkomanů získává peníze na drogu. Policisty stále trápí také nelegální dovoz léků z Polska, které obsahují látku pseudoefedrin, nutnou k výrobě pervitinu. Očekávají, že kvůli větší regulaci polského trhu s léčivy začnou mezinárodní gangy po spotřebě zásob nakupovat surovinu v jiných zemích.

Na Mostecku přibývá krádeží a násilí, města chtějí omezit bujení ghett

V Ústeckém kraji stále převládají menší varny s takzvanou komunitní výrobou, policisty ale znepokojuje růstu vlivu větších producentů s až dvaceti kilogramy drogy za den. Zvyšuje se tedy i riziko ekologických havárií, protože z výroby vzniká toxický odpad, který končí obvykle v umyvadlech, toaletách nebo v lese. „Dříve to bylo v řádech litrů, dnes je to v řádech hektolitrů,“ upozorňuje šéf protidrogové centrály. Ta už v tuzemsku zaznamenala první případy poškození čističek odpadních vod, úhyny ryb a má podezření na zamoření některých studen z kontaminovaných podzemních vod.

„Na Mostecku převažují drobní dealeři pervitinu, kteří drogu sami, až na malé výjimky, nevyrábí,“ říká mluvčí mostecké policie Ludmila Světláková. Malé pěstírny marihuany bývají na zahradách, ve sklenících a bytech. Větší pěstitelé po zátazích sedí ve vězení. Přestože v celém kraji se jedná o skrytou kriminalitu, policie využívá různých udání. Obyvatelé domů upozorňují na podezřelé pachy a na byty, do nichž chodí často řada podezřelých návštěv.