První ranní úkoly? Na chomutovském magistrátu mezi ně patří kontrola dražebního portálu. Hlídají, jestli se v něm neobjevil některý z patnácti exekuovaných bytů v paneláku v Borové ulici, aby se je pokusili koupit v dražbě. Dražby jednotlivých bytů měly proběhnout už v květnu, ale nestalo se. Podle města jsou však na spadnutí.

„Pravidelně sledujeme portál, kde mají dražby vyhlásit,“ potvrdil mluvčí magistrátu Tomáš Branda. Podle jeho informací vše zbrzdila příprava na straně exekutorů, kdy bylo potřeba vypracovat znalecké posudky, na nichž dražební vyhlášky stojí.

Město se už dříve nechalo slyšet, že byty nekoupí za každou cenu. Vyslanec radnice půjde k dražbě vybavený tajnou informací o částce, kterou je město ochotné vydat. Radní ji stanoví až poté, co dražební portál zveřejní první informace o dražených bytech. „Jakmile se tak stane, zasedne pracovní skupina, která předloží radě návrh nejvyššího podání,“ upřesnil mluvčí.

Proti obchodu s chudobou

Záchranná akce se týká jednoho z paneláků v Borové ulici na sídlišti Zahradní. Byznys s chudobou, který tam provozoval spekulant z Hradce Králové Josef Král, rozklížil hospodaření domu i poklidný život. Spekulant vybíral vysoké nájmy od „dávkařů“, které si nastěhoval do bytů, neodváděl ale za ně zálohy do společného fondu oprav. Dům je dnes zatížený dluhem bezmála půl druhého milionu korun. Hrozí, že mu odstřihnou vodu, teplo a nezbývají peníze na opravy. Současně s nepřizpůsobivými se do paneláku navíc nastěhovaly štěnice. Původní obyvatelé, kteří kdysi investovali statisíce do koupě bytů a jejich zvelebení, teď čelí špíně a hluku. Přihlížejí tomu, jak se do paneláku stěhují podivné existence, které brzy táhnou pryč, místo nich se ale objevují nové. Někteří starousedlíci už to vzdali.

„Rozpadá se nám společenství, kdo má ruce, nohy, stěhuje se pryč,“ smutně konstatuje Hana S., která se do domu nastěhovala před dvanácti lety. „Tehdy tu byla pohoda, teď je tu bordel a hluk. Asi bych si také měla hledat jiné bydlení, ale kde máte záruku, že tam se tohle nestane,“ dodává pochybovačně.

O stěhování zatím neuvažuje ani Naďa Z., ačkoli ji o to její dcera prosí. Nechce se vzdát lehce, proto se s pomocí právníka snaží pro společenství najít cestu ze začarovaného kruhu. „Například nechápu, jak je možné, že pro platby lidí v exekuovaných bytech stále chodí výběrčí Krále. Peníze přitom nejdou na účet domu, takže stále vše platíme jen my slušní a pracující. Dluh každý měsíc stoupá o šedesát tisíc,“ odhaduje žena. Na výběrčí podala za dům trestní oznámení. „Také jsme psali stížnost na exekutorskou komoru, že nekoná. Odepsali nám ale, že prý vše probíhá, jak má,“ zlobí se.

Vadí jí také nedostatečná spolupráce policie. „Večer tu pod barákem mastí karty kolem třiceti lidí: muži i ženy, ty kolikrát drží dvouleté i menší děti, hrají o peníze a řvou. Zavolala jsem policii, ta mi ale vysvětlila, že nic neporušují. Nechápu, tady se ruší herny, ale hazard na ulici je možný?“ podivuje se.

Obě ženy jsou skeptické, pokud jde o to, že by se městu byty podařilo vykoupit. „Můžeme jen doufat, že se to povede. Hodně by to vyřešilo, protože by město mělo zájem, aby tu zůstali slušní lidé,“ myslí si Hana S.