Jedna zubařka, jedna obvodní lékařka. Obě v předdůchodovém věku. Taková je situace v Dolní Poustevně, v příhraničním městě se 1700 obyvateli ve Šluknovském výběžku.

„Dětský doktor je u nás dvakrát týdně dvě hodiny. Za gynekology musíme dojíždět. V okolních městech a obcích tomu není jinak. Situace bude v budoucnu kritická. Mladí doktoři pracují buď ve velkých městech, nebo v zahraničí,“ tvrdí starosta Robert Holec mladší.

Městečko leží dvě minuty chůze od hranic. Využívání služeb německých lékařů na klinice v nedalekém Sebnitz se tak přímo nabízí. „Přeshraniční péče by jistě nebyla všespásná, ale určitou pomocí by jistě byla. Nyní běží jednání, jakým způsobem péči zabezpečit, především z pohledu rozdílných úhrad u nás a v Německu, kde jsou totožné zdravotní zákroky dražší,“ popisuje starosta. Současně vyzývá mladé lékaře, aby si v Poustevně ordinaci otevřeli. „Nebránili bychom se ani poskytnout lékaři bydlení, nabízíme to i případným příchozím učitelům. Bohužel, zájem je zatím mizivý,“ doplňuje Holec.

Stav, kdy lékař v důchodovém věku objíždí spádové vesnice, kde několik hodin týdně ošetřuje své pacienty, je podle mluvčího České lékařské komory (ČLK) Michala Sojky neudržitelný. „Další ránu dostanou lékaři elektronizací, byť je správná, tak ale nemá být povinná. Hlavně vůči starším lékařům z vesnic je to obrovská neúcta, oni celou dobu pracovali a teď si jich nikdo neváží,“ míní Sojka.

Příběh Dolní Poustevny poukazuje na trend, který se projevuje napříč republikou, výrazněji pak právě v příhraničních regionech. Jak ukázala nejnovější studie expertů na demografii z Univerzity Karlovy, v horizontu 5 až 15 let se dají očekávat ve zdravotním systému masivní odchody silné generace lékařů. Týkat se budou těch, kterým je nyní kolem 55 až 64 let. Půjde hlavně o pediatry, problémy v exponovaných oblastech se dají očekávat také u profesí jako praktický lékař či zubař.

„Personální devastace v malých nemocnicích a ordinacích v obcích není nic nového, už začala. Ohrožené jsou hlavně příhraniční kraje jako Ústecký a Karlovarský, kde často lékaři, kteří tam bydlí, pendlují a pracují za hranicemi,“ zmiňuje Sojka.

Nepřátelský systém vzdělávání

Důvody pro odchod za hranice jsou podle něj hlavně ekonomické. „Vyšší mzdy, paradoxně i nižší náklady na život v Německu - už jsou nižší nájmy i nižší ceny potravin. U nás je navíc naprosto nepřátelský systém vzdělávání po promoci, který je v Německu nebo v Rakousku výrazně jednodušší,“ doplňuje Sojka. Mladí lékaři, kteří odejdou, se tak podle něj do Čech už nevracejí. Z republikových čísel vyplývá, že z asi 1100 mladých lékařů, kteří odešli do zahraničí, se jich vrátilo devět.

„Doktor z hor je krásný seriál, ale v praxi neexistuje. Venkov se vyprazdňuje a přilákat mladého člověka je obtížné. Navíc ve chvíli, kdy už lékař má rodinu, tak se do takového místa nepřestěhuje, protože by tam práci musela mít i jeho manželka. Když dáte trojnásobek průměrné mzdy, tak jako to dělají v Německu, tak to na srovnání s Německem nestačí,“ míní Sojka.

Také v Krajské zdravotní, jež sdružuje pět nemocnic v kraji, by uvítali více lékařů. „Pro naše nemocnice poptáváme sto lékařů. Pokud jde o problematická oddělení, kde se dlouhodobě potýkáme s nedostatkem lékařů, je možné jmenovat například internu, neurologii, plicní nebo genetiku,“ přibližuje náměstek pro řízení lidských zdrojů Krajské zdravotní Vojtěch Krump. Průměrný věk lékaře v této společnosti je 44,1 roku, a to včetně vedoucích pracovníků na pozici přednosta, primář, vedoucí lékař.

Plošný nedostatek prozatím nepociťují v Ústeckém kraji stomatologové. „Nedostatek je pouze v některých lokalitách, například Varnsdorf. Nejméně zubařů je pak ve Šluknovském výběžku. Zásadní chyba je, že pojišťovny dávají nové smlouvy do center velkých měst,“ říká zubařka a krajská mluvčí České stomatologické komory Olga Popelková.

Spousta pacientů podle ní neměla už léta svého lékaře a hledají ho pouze v akutních případech. „Mladí lékaři, kteří otevírají své praxe, bývají obvykle po ukončení školy v práci pomalejší a nové metody jsou rozhodně zdlouhavější a více časově i finančně náročné. Jistě by pomohlo, pokud by lékaři měli pro svou práci stejné podmínky jako ve velkých městech,“ dodává Popelková.