Petenti se bojí především toho, že vysoká stavba zastíní přírodní dominanty. „Klínovec je nejvyšší vrchol Krušných hor, a to z něj dělá významově výjimečné místo Karlovarského a Ústeckého kraje i sousedního Saska,“ píše se v petici. „Tato výjimečnost by měla byt nadřazena všemu ostatnímu. Vrchol Klínovce a jeho okolí by měly zůstat zachovány pro budoucí generace bez jakékoli další nové dominantní výškové stavby, jež by nepřirozeně narušovala krajinný ráz ze všech přilehlých i vzdálenějších pohledů,“ pokračuje petiční výzva.

Investor původně plánoval stavbu vyhnat do výšky 75 metrů. Po připomínkách, že by tak převyšovala i výšku hotelu na vrcholu Klínovce, svůj záměr snížil na padesát metrů. „To je ale pořád třikrát, čtyřikrát více, než mají okolní stromy,“ poznamenává člen petičního výboru Petr Masák. Petice žádá, aby nové stavby na Klínovci a jeho okolí měřily maximálně třináct metrů.

Objekt nemá stát přímo na vrcholu hory, ale půl kilometru od osy věže. „Kombinace těchto dvou skutečností, snížená výška a posunutí stavby od vrcholu zaručí přirozenější splynutí stavby s okolní krajinou a dominantou Klínovce tak bezpochyby zůstane televizní věž,“ myslí si společnost Skywalk Klínovec, která chce stezku postavit.

Informace o tom, že by na Klínovci měla vyrůst konstrukce ze dřeva a oceli, se objevila v první polovině loňského roku. Od té doby se mezi sebou snaží najít společnou řeč jak obce s investorem, tak i obce mezi sebou. Některé projekt od začátku vítají. „Pro Loučnou pod Klínovcem tato aktivita významně zvedne návštěvnost v letních měsících a podpoří provozovatele ubytování a restaurací v intravilánu obce,“ vyjádřila se před časem starostka Jana Müllerová. Naopak kriticky se proti záměru staví starosta Božího Daru Jan Horník, který stavbu označil v médiích za zrůdnost.

Vyšší návštěvnost po postavení stezky je jistá. V republice je takových atrakcí málo, jezdí se za nimi na Lipno, na Valašsko, do Krkonoš a především do Dolní Moravy, tradiční lyžařské bašty. I tady byla před pěti lety vnímána kontroverzně. „Vyvolávala emoce a vyvolává dodnes,“ potvrzuje starosta Dolní Moravy Richard Novák. „U nás byl problém především chybějící infrastruktura. Návštěvníků přijelo mnohem více, než se předpokládalo, a chyběla třeba parkovací místa,“ vzpomíná starosta. Atrakci v Dolní Moravě navštíví ročně až dvě stě tisíc lidí. Vliv stezky na růst turismu byl v obci obrovský. „V podstatě se letní sezóna vyrovnala té zimní,“ potvrzuje Novák.

Stavba, pokud firma získá veškerá povolení, by měla začít letos na podzim. Petice, která stojí proti stavbě, potřebuje získat deset tisíc podpisů, aby ji přijala vláda a jednotlivá ministerstva. „Aktuálně jich máme kolem čtyř tisíc,“ upřesňuje Petr Masák.