Je snadné ztratit se v kráse zvuku varhan, které mají tu moc, že dokážou rozehrát emoční struny v lidském nitru. Z otvických varhan ale zbyla jen prázdná slupka pouhá dřevěná skříň. Svatostánek byl totiž v minulosti rozkradený. Když však v kostele Svaté Barbory vyhlásili sbírku, místní nezaváhali a během několika měsíců dali dohromady přes sto tisíc, díky kterým bylo možné varhany obnovit. Za dva týdny nástroji požehná farář a při „kolaudačním“ varhanním koncertu pro veřejnost na něj zahrají profesoři konzervatoří.

Sbírku vyhlásil kostelník Jindřich Tomášek na kostelním Facebooku na sklonku loňského roku. „Sbíralo se velmi krátce. Během půl roku jsme potřebnou částku vybrali. Složili se lidé z Otvic, Jirkova, Chomutova a okolí z řad věřících, obyvatel a příznivců kostela,“ přiblížil Jindřich Tomášek. „Padesát tisíc darovala také obec Otvice,“ doplnil.

Příběh otvického kostela a jeho varhan je klasickou ilustrací toho, co se dělo se sakrálními památkami za minulého režimu, ale také krátce po jeho pádu. „Za komunistů otvický kostel sloužil jako depozitář pro kostely, které se bouraly. Byl naplněný mobiliářem a asi šesti sty varhanními píšťalami, které ale nebyly z našich varhan,“ uvedl kostelník. Skutečná zkáza přišla až začátkem 90. let. „Za komunistů se na varhany jen prášilo a škodili jim holubi. Po převratu ale lidé kostel rozkradli,“ připomněl.

Více než stoleté varhany by ale stejně nešlo zachovat. „Jedná se o pneumatický nástroj, který je choulostivý a tím, že skoro 60 let stál, byl jen těžko opravitelný,“ poznamenal Tomášek.

Oprav se na doporučení organologa Radka Rejška, který má na starosti varhany v celé litoměřické diecézi, ujali varhaníci Miroslav Pošvář a Jan Fajfr, jenž také učí na pardubické konzervatoři. Příprava začala v lednu.

„Zůstala jen skříň přibližně z roku 1905 od pražského varhanáře Jindřicha Schiffnera. Vnitřek byl neopravitelný, dovnitř nateklo, dřevo rozpraskalo a shnilo a nezůstaly tam žádné píšťaly,“ popsal Jan Fajfr, v jakém stavu dostali odborníci varhany do rukou. „Nefunkční část jsme vyjmuli a nahradili mechanickou trakturou se sedmi řadami píšťal. Původně jich tam bylo šest,“ doplnil.

Nové útroby sestavili z materiálu, který zbyl z několika jiných varhan. Největší zapeklitostí však bylo napasovat nový vnitřek do původní skříně. „Běžně se skříní obestavují varhany, ne naopak,“ podotkl Fajfr. Náročný byl i proces ladění.

Úsilí varhaníků bylo ve své podstatě charitativní, protože pracovali jen s minimální odměnou a ve svém volném čase. „Nové varhany by stály tak 900 tisíc korun, naše díky tomu vyšly přibližně na 125 tisíc,“ zdůraznil kostelník Tomášek.

KOLAUDAČNÍ KONCERT

Varhaníky však zaujala upřímná snaha místních o obnovu varhan. „Zželelo se nám jich, viděli jsme ten zájem a také to, že i kostelník vše dělá gratis,“ dodal Jan Fajfr.

„Kolaudační“ koncert pro veřejnost je naplánovaný na 10. srpna od 19.30 hodin. Varhany umělecky pokřtí profesor z pražské konzervatoře Michal Novenko, Jan Fajfr z pardubické konzervatoře a organolog Radek Rejšek. Vstupné bude dobrovolné. Den poté nástroji požehná farář při mši svaté od 18 hodin.