Novákovi v polovině měsíce zjišťují, že ještě nemají zaplacenou pojistku a ve sklepě chybí uhlí, bez kterého budou mrznout. „Kolik nám vlastně ještě zbývá v rodinném rozpočtu," ptají se sami sebe? „Nic," zní odpověď jednoho z Nováků. Co ale teď mají rodiče tří dětí dělat? Naštěstí je tu poradna a tak ji využijí…

„Za jídlo jste utratili více než to, co vám zbylo po odečtení vašich příjmů a nutných výdajů," vysvětluje poradkyně, kde se stala chyba. „Maso z mrazáku už nevyndáte a věci z ledničky už od vás také nikdo nekoupí," pokračuje dál. „Za to může pes. Moc žere," křičí syn Nováků. Poradkyně se usměje a rodině nastíní další možnosti, jak vyjít do konce měsíce a především to, jak neopakovat chybu znovu, aby se nedostali do dluhové pasti. „Máte garáž, kterou pronajímáte, tak ji můžete prodat. Nebo si můžete vzít půjčku, ale pozor, abyste neplatili zbytečně moc," radí.

Nejde o skutečný příběh, ale o zajímavou akci, kterou připravil Městský ústav sociálních služeb Jirkov pro své klienty a žáky osmých a devátých tříd jirkovských základních škol. Ti si díky projektu „Společně proti zadlužování" hravou formou vyzkoušeli, jak je těžké vyjít s rodinným rozpočtem a nedostat se do dluhu. Ti, kteří neprošli příliš úspěšně, nakonec zabavil exekutor (snímek dole).

Senioři jsou často obětí podvodníků

„Senioři se často stávají oběťmi různých nevýhodných nabídek. Zadluží se například kvůli koupi drahého nádobí. Zboží pak nejsou schopni sami splácet a dostávají se do situací, které nejsou schopni řešit vlastními silami," vysvětlila hned začátkem ředitelka Městského ústavu sociálních služeb Jirkov Eva Šulcová, proč je projekt zaměřen právě na seniory a dodala další příběh, aby si děti uvědomily, že do dluhů se mohou dostat také oni. „Do špatné situace se ale dostávají i mladí lidé. Setkali jsme se s klientem, který bydlel u rodičů, tak jako vy. Podepsal ale špatnou smlouvu a skončil na ulici. Teď využívá služeb naší poradny a minimálně do třiceti let nebude dělat nic jiného než splácet dluhy," přiblížila.

Děti byly hrou na život nadšené

Na ty, kteří nedokázali vyjít s rozpočtem a udělali si dluhy, přišel exekutor.Po vyslechnutí tohoto příběhu v dětech hrklo a s chutí se pustily do hry „na život".

Každý žák si vzal jednoho seniora a vylosoval si číslo. To mu přiřadilo příběh jedné rodiny. Podle toho, kolik měla rodina členů se přidali další žáci. Společně pak celá rodina zjistila, kolik je vlastně její celkový příjem a kolik činí jejich pravidelné měsíční výdaje, jako je inkaso, nájem, ale třeba také léky pro babičku.

Celé rodiny pak vyrazily do nákupního parku, kde zaplatily všechny účty, nakoupily potraviny, zaplatily svému dítěti, které trpí alergií ozdravný pobyt, či pořídily něco nového do svého bytu.

Rány osudu potkají každou rodinu

Cestou ale rodiny potkávaly různé rány osudu, se kterými při sestavování měsíčního rozpočtu nepočítaly. „Rozbila se vám lednička, praskla vám voda, děti zabouchly dveře od bytu," hlásil všudy přítomný osud. Rodiny se pak musely s těmito nástrahami života porvat. Někdy ale osud potěšil: „Vyhráli jste dovolenou, pojišťovna vám přispěje na ozdravný pobyt."

Senioři i děti se bavili. „To musíš být teď pořád tady. Jde nám o život," radila babička svému fiktivnímu synovi. „Doufám, že něco vyděláme," těšila se dcera na možnou odměnu.

Na konci totiž přišla kontrola. Přísní kontroloři prohlédli příjmy a výdaje. Ti co neuspěli a byli v mínusu, museli jít ještě vyřídit půjčku. „Rychlé půjčky v sobě často skrývají háček, podívejte se dobře kolik zaplatíte navíc," radili. I ti, kteří ušetřili však dostali malinko vynadáno. „Nemáte tu žádnou zábavu. Celý měsíc jste nebyli v kině a ni jste nedali dětem žádné kapesné," hodnotila výsledek rodiny Čepičkových kontrola.

Každá rodina nakonec získala šek, o který se děti i senioři rozdělili a koupili si za něj nějaké dobroty. Neúspěšní byli nakonec označeni exekučními nálepkami, úspěšní si odnášeli domů diplom.