Vyplývá to z údajů, které Deníku poskytla společnost EKO-KOM, která barevné kontejnery vyváží z více než šesti tisícovek obcí a měst. „Obyvatelé Česka jsou ve vztahu k životnímu prostředí stále zodpovědnější. Zvyšuje se podíl lidí, kteří soustavně třídí své odpady,“ říká mluvčí firmy EKO-KOM Lucie Müllerová.

Proč panují mezi regiony tak velké rozdíly? „Na množství vytříděných odpadů mají vliv demografické a geografické faktory, samotné nastavení systému tříděného sběru odpadu v dané obci či městě, druhy tříděných komodit, frekvence vývozu barevných kontejnerů a dostupnost sběrné sítě,“ míní Müllerová.

Jako příklad dobré praxe může sloužit třeba Litomyšl. Její vedení nedávno získalo Křišťálovou popelnici – cenu pro město, které v uplynulém roce podle statistik EKO-KOM hospodařilo nejlépe. Mezi menšími obcemi bodovaly třeba Boží Dar či Týniště nad Orlicí.

Infografika třídění odpadů

Důležité pro kvalitu životního prostředí je i to, kolik odpadu skončí na skládkách po vytřídění.

„Když lidi za odpady platí podle skutečné produkce, tak to automaticky vede k jejímu snížení,“ tvrdí Miloš Havel z ekologické organizace Arnika.

Ta také oceňuje města a vesnice, které odpady dobře třídí – dává jim cenu Odpadový Oscar. Do soutěže se mohou kvalifikovat obce, které ročně na osobu vyprodukují méně než 150 kilogramů směsného komunálního odpadu. Takových hodnot dosahují v Německu nebo Rakousku, v České republice je však průměrná produkce směsného odpadu asi o třetinu vyšší.

Češi nyní mají na třídění odpadu k dispozici přes 350 tisíc barevných popelnic a nádob. Možnost třídit odpad má téměř každý – přesněji 99 procent lidí, využívá ji 73 procent.