Na tvářích roušky, ruce vražené hluboko do kapes a na hlavách kapuce, které chrání před studeným větrem a mrholením. „Je tu někdo ze 4. B?“ zazní z otevřených dveří školy. Ze skupiny čekajících se oddělí žák, vpluje do haly a rovnou usedá ke stolku s antigenními testy. Jakmile se pod dohledem učitelů otestuje, vrací se ven, kde si odbývá čtvrthodinové čekání na výsledek. Hlouček dětí a rodičů skrápěných deštěm tak narůstá.

Základní škola Budovatelů v Jirkově se stejně jako ostatní školy v Česku konečně směla otevřít alespoň žákům prvního stupně. Navštěvovat ji budou rotačně, to znamená, že jeden týden budou docházet, druhý  naváže online výuka. Aby byl návrat do škol bezpečný, musí žáci absolvovat  testování na covid a ve třídách nosit roušku.

Školy se na testování horečně připravovaly. Cílem bylo, aby vše proběhlo klidně a pokud možno i rychle a žáci se konečně mohli začít učit. Ve škole Budovatelů to například bylo možné už ve čtvrt na devět.

Děti popisovaly testování jako jednoduché. „Přišel jsem, vzal si tyčinku, pětkrát otočil v jedné dírce, v druhé a dal jsem to do nějaké kapsičky,“ popsal osmiletý Matyáš. „Paní asistentka na to dala kapky. Bylo to v pohodě,“ zhodnotil.

Obavy nejmenších žáků plynuly spíše z toho, že mají dělat neznámou věc, proto si někteří zkoušeli testování doma. „Dcera také trénovala. Byla nervózní, tak jsem ji nechal, aby to vyzkoušela na testech z práce,“ zmínil táta třeťačky Martin Matoška. „Hlavně se bála, aby nebyla nakažená a nevyloučili ji přede všemi dětmi,“ dodal.

Řada z rodičů s testováním dětí nesouhlasí. Jako nejčastější argument uvádějí nízkou průkaznost výsledků antigenních testů. Protože ale mají zájem, aby se děti vrátily do škol, zapřeli se.

 „Pro mě je netestování nepřípustné a naprosto zbytečné,“ rezolutně uvedla maminka druhačky Jana Viola Kolářová, která je vystudovaná jako zdravotnická laborantka. „Testy nejsou dostatečně průkazné, takže je to celé šaškárna. Navíc pokud testování probíhá tak, že si dítě samo vyšťourá nosní dírky, přitom nevíte, jestli na té sliznici je nebo není, je to zbytečné,“ dopaluje ji.

Podle jejích slov by se měly školy proti tomu vymezit. „Myslím si, že jsou ředitelé natolik vysoce postavení, aby se spojili a vydali nějaké stanovisko. Jsou to zástupci dětí a měli by chránit jejich práva,“ říká a těžko potlačuje slzy.

Další rodiče kritizují nutnost nosit ve škole roušky i ve třídách. „Testování budiž, i když je otázkou, nakolik je průkazné. Když ale budou mít testy negativní, nemusely by děti sedět v rouškách,“ míní Jirkovanka Lada S.

Stížnosti rodičů chodily i vedení školy, které se snažilo trpělivě odpovídat. „S rodiči v některých ohledech vnitřně souhlasíme a děláme vše, abychom jim v mezích možností vyšli vstříc. Na nějakou revoltu proti vládním opatřením nám ale nezbývá čas,“ upozornila ředitelka Markéta Kollárová. „Hlavně jsme rádi, že se děti konečně mohou vrátit do školy, i když je to za podmínek rotační výuky, testů a nošení roušek. Strašně jim chyběli kamarádi a přímý kontakt se školou,“ upozornila.

Během testování na jirkovských školách nebyl žádný z žáků pozitivní na covid-19. Stejně dopadlo testování i v mateřských školách, kde se návrat týkal čistě předškoláků. Podle vedoucího odboru sociálních věcí a školství Karla Bernta testování proběhlo bez komplikací.

Žádné nakažené neregistrují ani v Klášterci nad Ohří. V Chomutově, kde v pondělí nastoupilo 1587 dětí do škol a školek, mají dva pozitivní záchyty, v Kadani jeden.