close info Zdroj: Deník zoom_in Na „souseda“ s vysokou šedou zdí a kotouči z ostnatých drátů si valná část místních zvykla. Pohled na betonovou masu je, zdá se, nijak zvlášť netíží. Pro děti je v centru obce velké hřiště s trampolínou, houpačkami a prolézačkami a další atrakce jsou o pár stovek metrů dále ve všehrdském lesíku.

„Nic nám tady neschází,“ zamýšlí se Růžena Dolejší, která ve Všehrdech žije třicet let. „Přišla jsem sem po revoluci, manžel se tu narodil. Líbí se mi, že je tu klid, i když vesnicí projíždějí auta, není tu nijak velká doprava,“ je spokojená.

Nedávno se přistěhovala paní Gabriela, která s rodinou původně žila v Beethovenově ulici v Chomutově. Teď bydlí v jednom z bytů v bytovce poblíž dětského hřiště. „Je tu fakt klid. Klidně můžu synovi říct: ´Jdi, za půl hodiny se mi přijdeš nahlásit, nebo se přijdu podívat´. To bych ve městě nikdy neudělala,“ zmínila hlavní klad. „Rádi také chodíme do lesíka, kde je to pěkné, jsou tam prolézačky. Chybí mi tu možná jen obchod. Pořídili jsme si ale druhé auto, takže máme jak pořešit zásobování. Člověk se jen musel naučit přemýšlet jinak než ve městě,“ dodala.