První spolehlivé zprávy o životě ve Vejprtech pocházejí z poloviny 16. století, kdy byla objevená silná stříbronosná rudná žíla. Tehdejší hejtman tam nechal razit štolu, u níž vznikla hornická osada. Začátkem 17. století pak byly Vejprty povýšené na královské horní město. Rudné žíly ale slábly a obyvatelé si o dvě stě let později museli najít nový způsob obživy: paličkovali krajky, vyráběli prýmky a pušky.
Před druhou světovou válkou žilo ve Vejprtech přes deset tisíc lidí, nejčastěji se jednalo o německé obyvatelstvo. To bylo po roce 1945 odsunuto. Vyprázdněné město se ale nedařilo osídlit s pomocí Čechů. Dodnes se počty nepřehouply přes třetinu původního počtu obyvatel.
Výrazně se změnila i podoba města. Protože bylo stanoveno až dvě stě metrů široké pohraniční pásmo, zbouralo se přes padesát domů a sedm továren. Do konce 50. let zaniklo dalších téměř 160 budov a místo nich začaly městem prorůstat panelové domy.
Oživení Vejprt pomohlo před třiceti lety hlavně otevření hraničního přechodu.