Defibrilátorů je stále více, v kraji zachránily už 44 lidských životů

Dvě hodiny ráno. Krušné hory tvrdě spí, Horská služba Bouřňák je ovšem na nohou. V Moldavě v okrese Teplice kolabuje 63letý muž.

Proškolení horští záchranáři dostávají o případu avízo z operačního střediska krajské záchranné služby. Ta je v systému okamžitě aktivuje jako first respondery, tedy proškolené záchranáře, kteří jsou ke zkolabovanému muži nejblíže. Na místě mu tak poskytují kvalifikovanou pomoc před dojezdem záchranky. „Dotyčného muže resuscitovali, včetně použití defibrilátoru,“ komentuje čtvrteční případ z Moldavy mluvčí krajských záchranářů Prokop Voleník.

Podobná situace se odehrála rovněž začátkem týdne ve Varnsdorfu. V pondělí kolem 19. hodiny zkolaboval 85letý senior. I tady pomohla aktivace first responderů, kterými byli profesionální hasiči Varnsdorf.

Poštou v Neštěmicích zněly výstřely lupiče. Televize tam natáčí seriál Sever

V obou případech first respondeři využili automatizované externí defibrilátory (AED) od krajské záchranné služby, která v dubnu 2011 spustila projekt Časná defibrilace. Za finanční podpory krajského úřadu vybavuje defibrilátory veřejná místa po celém kraji. Jeden přístroj vyjde asi na 40 tisíc korun.

Tím posledním se ve středu 6. března stala ústecká univerzita. „Stanoviště jsme vybrali v místě s největší kumulací studentů i zaměstnanců, tedy v lobby Multifunkčního informačního a vzdělávacího centra v kampusu,“ uvádí za univerzitu její kvestor Leoš Nergl. Právě zde se nachází největší auly univerzity s 350 a 190 místy včetně dvou přednáškových sálů o kapacitě po 90 sedadlech. V bezprostřední blízkosti se pak nalézají budovy rektorátu, Vědecké knihovny UJEP, filozofické, pedagogické a přírodovědecké fakulty, fakulty strojního inženýrství a umění a designu. Přímo v centru kampusu taktéž probíhá největší část výuky účastníků Univerzity třetího věku.

Zdroj: UJEP

Zástupci záchranářů předávají nový defibrilátor ústecké univerzitě.  Foto: UJEP

Obsluha defibrilátoru je jednoduchá a intuitivní, pro první pomoc ho tak dokáže použít i laik. „Přístroj vede budoucího záchranáře krok po kroku procesem pomoci, je vybavený hlasovou nápovědou a grafikou v českém jazyce s jasnými instrukcemi tak, aby umožnil komukoli s minimálními znalostmi provádět bezpečně a kvalifikovaně neodkladnou první pomoc,“ zmiňuje šéf Zdravotnické záchranné služby Ústeckého kraje Ilja Deyl.

Kromě mobilních defibrilátorů buduje záchranka taktéž síť veřejných stacionárních defibrilátorů, kterých je v současnosti třináct. Typicky zelená stanice se nachází například u zámečku Větruše v Ústí, v zooparku v Chomutově, na Milešovce nebo třeba v soutěskách v Hřensku. Zdravotnická záchranná služba eviduje ve svém registru 182 přístrojů. Celkem 86 je mobilních a využívají je proškolení příslušníci policie, strážníci, hasiči, dobrovolní hasiči horští či vodní záchranáři. „Dalších 83 stacionárních defibrilátorů se nachází většinou v soukromém sektoru. V rámci projektu jsme rozdali přístroje i do vybraných domovů pro seniory či obdobných domovů sociální a pečovatelské služby, magistrátů nebo úřadů,“ informuje mluvčí Voleník.

Záchranáři zaznamenali od roku 2011 celkem 1 055 aktivací defibrilátorů v kraji. „Přístroje pomohly zachránit 44 pacientů postižených náhlou srdeční zástavou,“ říká hlavní koordinátor projektu Lukáš Vais. Defibrilátory pomáhají obnovit normální srdeční rytmus prostřednictvím elektrického výboje. Pokud je defibrilace provedena 3 až 5 minut od kolapsu, zvyšuje se pravděpodobnost obnovení srdečního oběhu až na 75%.

Vedle třinácti veřejných přístrojů, které instalovala záchranka, pořizují defibrilátory také soukromníci v pavilonech sportovišť, jako jsou plavecké haly, koupaliště nebo stadiony. Další mají obchodní centra, průmyslové zóny a areály. Ve skutečnosti jich tak mohou být po celém kraji stovky. „Síť stacionárních AED se každý rok rozrůstá, firmy či jiné právnické subjekty nám nemají povinnost hlásit, že přístroj mají,“ dodává Prokop Voleník.

Kam na nejlépe načepované pivo? Jděte do hospod s Hvězdou sládků