Krušné hory cyklistům nabízejí skutečně mnoho. Jedno místo se ale svým rozsahem a charakterem vymyká zbytku cest, které najdeme na okolních kopcích. Trailcentrum Rabenberg nedaleko Potůčků.

Bez auta zůstává centrum zapovězeno – Z Božího Daru je to na krušnohorskou „skorotisícovku" ještě necelých 20 kilometrů. A terén, který nás tam čeká, vyžaduje odpočaté tělo. Rabenberg je totiž hlavně o kořenech, kamenech a lesním dobrodružství. Mnoho hladkých cest zde nenajdete – těch pár slouží jen jako spojnice mezi dalšími „traily" – terénními lesními cestami.

60 kilometrů lesem

Startujeme nedaleko vrcholu hory, kde mimo velkého parkoviště lze najít třeba půjčovnu kol, kavárnu, basketbalové či fotbalové hřiště nebo bazén či prostory pro squash. K dispozici máme čtyři cesty označené podle barev o celkové délce přes 60 (!) kilometrů. A stojí za to. Na nenápadně označeném místě za parkovištěm vjedeme do lesa a zábava začíná. Hned po pár metrech nás překvapí dřevěná klopenka, o několik zatáček dále zase první „hupy", které jezdce vyhodí do ostré zatáčky, aby během chvíle nabral rychlost a přes kořeny a kameny dojel k dřevěné lávce, kterou opět vystřídá cesta plná kořenů a překážek. První část je asi kilometr dlouhá a hned po ní zjistíte, zdali to tu pro vás je či nikoliv. Pokud ovšem máte rádi horská kola, tak jen velmi těžko nebudete nadšení.

Šlapání se ale ani tady nevyhneme. Po jednotlivých trailech obvykle následuje nějaký ten výšlap, na jehož vrcholu nás odmění další nenápadná odbočka do lesa. A takto stále dokola. Kopec, odbočka, kamení, kořeny, skoky, kamení, klopenky, lávky. Výsledek? Po dvaceti kilometrech má člověk nastoupáno kolem 1000 metrů, to samé má za sebou i lesem dolů. První krizovky tak mohou přijít hned na začátku dne, během chvíle si ale člověk zvykne. Ulehčuje mu to i krásné a klidné prostředí krušnohorského lesa, který, přestože je přetaven v ráj milovníků horských kol, působí nedotčeně. Na zemi nenajdete ani jeden papírek či prázdnou láhev a není třeba se bát, když si doplňujete čerstvou a studenou vodu z protékajícího horského potoka. Koneckonců, chutná nesrovnatelně lépe, než většina balených vod, které si denně nosíme domů. A přestože je Rabenberg mezi cyklisty skutečně velmi oblíbený, jeho rozměry zabraňují tomu, aby zde člověk jezdil v náplavě lidí. Ostatně za polovinu soboty jsme narazili jen na zhruba deset dalších „kolegů".
 Výhoda centra spočívá v tom, že není třeba vlastnit kolo za desítky tisíc, abychom si dobře zajezdili. Cesty se dají pokořit i na stroji jen s rozumným předním odpružením, kritická místa (bylo jich jen několik) objedeme, případně absolvujeme po svých (jednou nebo dvakrát). Na „celopéru" si ale traily člověk užije určitě více.

Rabenberg stojí za to. Vstup je 7 EUR na den, za tuto cenu cyklista dostane nespočet upravených trailů, o které se někdo denně stará, a dobré zázemí. Na hoře lze i přespat nebo poblíž stanovat. Rozhodně doporučujeme!