Co je ale v tuto chvíli podstatně víc alarmující, je skutečnost, že zvěř ve vyšších polohách odřízly půlmetrové závěje sněhu od pravidelného přikrmování.
„Tak brzký začátek zimy si nepamatuji. Firmy, které nám protahují cestu ke krmelcům, neměly pro nápor práce čas a vyjely do lesa teprve minulý čtvrtek. Tedy týden po první nadílce,“ přibližuje situaci lesní správce Zbyněk Šobr. „A ani to dřív nešlo. Protahovat, když fouká vítr a sněží, by bylo jen mrhání peněz,“ dodává.


Podle Zbyňka Šobra ale situace pro zvířata až tak kritická není. „Zvířata mají šestý smysl. Cítí příchod zimy a s předstihem se stahují do nižších poloh,“ reaguje.
Vrásky dělá myslivcům stávající průběh zimy především kvůli škodám. „Při nedostatku potravy se zvěř živí loupáním smrků a žere jehličí,“ uvádí a pro představu dodává: „ Jeden jelen spořádá kolem dvaceti kilo krmiva denně.“ Podle Šobra jsou na tom v tuto chvíli nejlépe zvířata, která se stihla přesunout do zimovacích obůrek.


Klášterecká správa má čtyři. „Je to oplocený kus lesa o velikosti sedm až dvacet hektarů, o který se starají nájemci honiteb. Na konci prosince se uzavře a zakrmuje se zde až do jara každý den,“ upřesňuje.
Jako každoročně, tak i letos se dá očekávat, že nynější zima bude pro některé kusy zvěře tou poslední. I když to zní drasticky, příroda to „přivítá“.
„V lesích se vyskytují až trojnásobné stavy vysoké zvěře, především té jelení. Její vysoký počet poznáme každoročně při vyúčtování škod. Loni se vyšplhaly na půl milionu korun a dalších pět milionů šlo na jejich předcházení, aby nebyly ještě větší,“ zdůrazňuje lesní správce.
Myslivecké revíry se přemnožení zvěře brání jejich zvýšeným odstřelem. S intenzivním snižováním začaly už v roce 1999.


„Máme ve správě osmnáct tisíc hektarů. Přirozený odstřel by zde měl ročně činit asi tři sta kusů zvěře, kvůli nepřirozenému stavu je to od jedenácti set do čtrnácti set,“ dodává.
Podle lesního správce Správy Klášterec nad Ohří Zbyňka Šobra by měl tento stav trvat přibližně ještě pět let.