Sad je starý asi devadesát let. „Dožívající hrušně tu rostou nepravidelně, sad to připomíná už jen vzdáleně,“ popisuje pláň vedle hřbitova referent odboru životního prostředí Jan Bach. Intenzivně se na něm prý hospodařilo za první republiky.


Obnova sadu začne už letos. Město nechá pokácet všechny stromy, kterých tu stojí na tři sta šedesát. Zmizet musí i s kořeny, pozemek se hluboko rozorá. Tři roky tam pak bude jen holá pláň. „Stromy tu za ta dlouhá léta vyčerpaly všechny živiny, půda si musí odpočinout a načerpat nové síly a zásoby živin,“ vysvětluje Bach. Proto se bude půda hodně hnojit.


Na výsadbu nových stromů dojde až na podzim roku 2012. Bude jich ještě více, než jich tam stojí nyní, přes pět set. Drtivou většinu bude tvořit hrušně, především odrůda zvaná „Koporečka“ (více viz infografika pod článkem). Ale budou tu také třešně a sakury. Na jaře 2013 se pak vysadí tráva a celá šestihektarová plocha se upraví.

Koporečská hrušeň – místní chlouba

Jedná se o pozdní zimní máslovku, která byla vypěstována v obci Koporeč u Mostu v severních Čechách někdy kolem roku 1785. Zvláštností této odrůdy byla sklizeň, kdy se sklízely ještě tvrdé a chuťově nedobré hrušky, které po uložení do sklepa došly chutě, změkly a zežloutly. Díky výborné chuti a vlastnosti dozrávání, kdy nebyl problém plody uchovat až do března následujícího roku, byla tato hruška významným vývozním artiklem pro celou oblast severních Čech, kde se velmi rozšířila. Koporečská hrušeň se vyvážela na ovocné trhy do Prahy a putovala po Labi do Německa a severských zemí. V Petrohradě se balila dokonce po jedné do hedvábných papírů a draho prodávala.


Stromy se budou sázet s vysokými kmeny, takže už od začátku se budou moci lidé procházet pod jejich korunami. Město počítá i s informační tabulí o sadu i historii Koporečské hrušňě. Jirkovský sad je totiž podle dostupných informací zřejmě největším dosud zachovaným sadem koporeček na Mostecku a Chomutovsku, kde se původně tato stará odrůda pěstovala. Zabírá celkem 5,8 hektaru.


Obnova sadu vyjde městskou kasu na tři miliony korun. Radnice se pokusí získat dotaci ze Státního fondu životního prostředí. „Pokud ale dotace nevyjde, jsme připraveni akci dokončit za vlastní peníze,“ dodává místostarosta Jaroslav Cingel.

V ROCE 2013. Mapka sadu, jak bude vypadat po obnově.