Instalovaný výkon větrníků se během loňska zdvojnásobil na 44 megawatt, stále však tvoří jen nepatrný zlomek tuzemských zdrojů elektřiny. Vyplývá to z roční zprávy o provozu, kterou zveřejnil Energetický regulační úřad. Energie z větru tak pokryla roční spotřebu elektřiny zhruba 14.000 domácností.
Dodávky elektřiny se zvyšovaly spolu s připojováním nově instalovaných větrníků do sítě. Nejlepším měsícem byl listopad, kdy se s pomocí větru vyrobilo 8,6 GWh, následoval prosinec se sedmi GWh. Naopak nejméně elektřiny dodaly větrníky do sítě během léta, vůbec nejslabším měsícem byl červenec s 1,6 GWh.
 
Letos se podle odhadů vyrobí z větru ještě více elektřiny. Nejen v souvislosti se zprovozněním nových zdrojů, ale také díky mimořádně větrnému počasí během první poloviny roku. Někteří provozovatelé hovoří o nárůstu výroby v prvním pololetí až o 40 procent ve srovnání se stejným obdobím loni.
Téměř 30 procent veškerého instalovaného výkonu tuzemských větrných elektráren je v Ústeckém kraji, na Olomoucku pak dalších 20 procent. Právě v Ústeckém kraji, na úpatí Krušných hor, loni vyrostly dvě větrné farmy s dosud nejvyšším instalovaným výkonem. Tři elektrárny o celkovém výkonu 7,5 megawatt stojí v blízkosti vodní nádrže Přísečnice v lokalitě Rusová na Chomutovsku, další tři stožáry s výkonem třikrát dva megawatty poblíž Nového Města na Teplicku.
 
Zájem firem o investice do výstavby nových větrných elektráren roste. Plány investorů počítají v nejbližších letech s nově instalovaným výkonem větrníků po celé republice přibližně 1200 megawatt, což odpovídá zhruba kapacitě jednoho bloku Temelína.
Právě v Krušných horách, především na Chomutovsku, by měly vyrůst až desítky větrníků.