Vojáci s tím ale nesouhlasí. Obávají se, že by jim rušily radary, které sledují oblohu.
„ČEZ Obnovitelné zdroje pokračuje v jednáních s Armádou ČR s tím, že se hledají možnosti, jak technicky skloubit fungování větrných elektráren a armádních potřeb. Věříme, že se podaří najít cestu, jak toho dosáhnout,“ sdělil včera na dotaz Deníku Ota Schnepp, mluvčí ČEZ pro severní Čechy s tím, že výsledek jednání lze očekávat spíše v horizontu několika měsíců.
Projekt větrného parku Dlouhé Pole jižně od Nechranic s odhadovanými náklady 2,3 až 2,6 miliardy korun počítá s roční výrobou 4000 megawatthodin elektřiny, každá ze 33 větrných elektráren bude mít výkon dva megawatty. Stožáry budou vysoké kolem 100 metrů, s vlastní výstavbou ČEZ počítal v roce 2009. Lokalita je z hlediska větrných podmínek vhodná a i lidé v okolí Nechranické přehrady jsou projektu ČEZ nakloněni.
Armáda se ale obává, že by stožáry mohly bránit radarům, které mají vojáci v této oblasti. Podle Jana Pejška z tiskové a informační služby ministerstva obrany hrozí narušení činnosti radiolokační techniky nezbytné pro řízení letového provozu a zabezpečení vzdušného prostoru. „V lokalitě se nacházejí radary, jejichž provoz by mohl být větrnými elektrárnami rušen. Stoprocentní funkčnost radaru lze obvykle zaručit pouze v případě, je-li kolem něj chráněná zóna minimálně 30 kilometrů,“ řekl.
V loňském roce ministerstvo obrany vydalo na území severních Čech 15 stanovisek k záměru výstavby větrných elektráren. V devíti případech bylo stanovisko souhlasné, v šesti zamítavé.
Vojáci už dříve například zamítli výstavbu několika větrných elektráren na Podbořansku. Odmítli třeba dvacet stožárů mezi Běsnem, Strojeticemi a Blšany. Nesouhlasili také kvůli radarům s výstavbu jiných 26 stožárů větrných elektráren na Podbořansku – u Neprobylic, Kličína, Buškovic a Hluban.
