Byly roky, kdy jsem měl od jednoho včelstva až padesát kilo medu. Loni to bylo kolem třiceti a letos mi to nedalo ani patnáct,“ posteskl si včelař Vlastislav Novák z Droužkovic.
„Nektarová snůška na jaře se vydařila, ale medovicového medu je kvůli suchu málo,“ dodává jeho kolega Petr Táborský. Podle Nováka nejsou na vině pouze obtěžující vedra, jak by se zdálo, ale také skladba vysetých plodin, která oproti letům minulým doznala změn. Většina zemědělců totiž vysévá obilí a olejnin na našich polích ubývá. Ale neprospěly také jarní deště. „Když kvetly klíčové polodiny jako je řepka, hořčice a slunečnice, začalo pršet.
Včely nešly ven, a když vylétly, byla většina odkvetlá,“ zdůvodňuje Novák. Podle spořického včelaře Antonina Kerela se milovníci dobrého medu nemusí o svoji pochoutku až tolik bát. „Mám čtyřicet šest včelstev a z každého jsem stočil kolem čtyřiceti kil,“ potěšil letitý včelař. Je pravda, že si včelaři stěžují, že řepka vyschla, ale nedá se tento názor brát za bernou minci. V okolí Vičic byla snůška dobrá,“ dodává Kerel. Vzhledem k tomu, že včela je schopná letět za svojí potravou do okruhu pěti kilometrů, nemusíme se o léčivý produkt v naší stravě asi opravdu strachovat.
