Školy, které se stávky nezúčastnily, mají podobné vysvětlení. Nezdá se jim způsob protestu. „Slovo stávka je ve spojení s kantory už zprofanované,“ říká ředitelka ZŠ Kadaňská v Chomutově Radmila Zítková.


Jak ale vyplývá ze slov předsedkyně odborů na tamní škole Ivany Lampové, není to tím, že by učitelé byli se vším spokojeni. „Vyslovili se pro neúčast z dvou důvodů. Prvním je, že vedení odborového svazu stáhlo tři dny stávky na jeden, a to jen kvůli tomu, že ministr přislíbil mizivou část peněz. Dalším je nevhodně zvolený termín – není to uprostřed týdne a navíc je konec školního roku,“ řekla.


Přesto – z dvanácti chomutovských základních škol se do stávky nezapojily pouze čtyři. „Zaměstnanci tu šanci dostali, nikdo mě ale neoslovil a nikdo se nepřihlásil. Padly všechny argumenty jako: co rodiče, kdo to zorganizuje, že to nemá smysl,“ vysvětluje Vlasta Marková, ředitelka ZŠ Školní, kde se také normálně učilo.


Jako jediní měli náhradní program


Na ZŠ Písečná se většina kantorů ke stávce připojila, přesto tato škola jako jediná z chomutovského okresu myslela na rodiče a pro své žáky připravila náhradní program. Celkem této možnosti využilo sedmdesát dětí z téměř pětiset žáků. „Máme ve zvyku se o děti postarat. Vždycky se snažíme najít nějakou alternativu, aby nebyly na ulici,“ říká zástupkyně ředitele Jana Teimlová.


Děti které přišly, se mohly zúčastnit fotbalového turnaje, mohly být v počítačové učebně, nebo učebně hudební výchovy. Část dětí si udělala výlet do zooparku.


Žáci měli z náhradního programu radost. „Do školy jsem nechtěl jít, ale maminka mi řekla, že nemáme nikoho na hlídání. Nakonec jsem rád, že jsem tady byl, bylo to dobrý,“ svěřil se jedenáctiletý čtvrťák Jaroslav Kostolány.


Někteří volno záviděli


Někteří žáci a studenti měli ze stávky radost, protože nemuseli do školy. Názory těch, co do školy museli, se však lišily. „Vadí mi to. Musíme se učit a ostatní se můžou flákat, moje kamarádky mají volno,“ říká dvanáctiletá Klára Kučerová. Opačný názor měla třináctiletá sedmačka Ho Khanh Ly. „Nevadí mi, že jsem musela do školy. Škola mě baví.“


Pomoc "domečků" nevyužili


Nabídnutou pomoc Domů dětí a mládeže rodiče téměř nevyužili. Do kláštereckého Volňásku přišel pouze jeden chlapeček. „Nabídli jsme mu vše, co tady máme. Chvíli byl na počítači, chvíli si hrál s námi,“ popisuje ředitelka Volňásku Andrea Mokrišová.


Také v Chomutově využili pomoc velmi poskrovnu. „Čtyři děti přišly do posilovny,“ informoval ředitel chomutovského DDM Milan Märc. V Jirkově byl DDM využit nejvíce. „Měli jsme otevřeny naše klubovny. Dopoledne tady bylo asi deset dětí a odpoledne asi pět,“ uvedla ředitelka Paraplíčka Zdeňka Bolomská.