Jaký byl Tvůj nejhorší a jaký nejlepší zážitek v životě? To byly další otázky v dotaznících Deníku, na které odpovídali školáci z celé republiky a také z Chomutovska.
 
Komu zemřel někdo blízký, má o nejhorším zážitku zřejmě jasno. Stejně to je u dětí. „Když mi umřel táta,“ „Úmrtí v rodině“, „Když zemřela spolužačka a celá třída brečela,“ to je jen několik smutných odpovědí školáků z Chomutovska.
Učitelé se většinou snaží brát na podobné otřesy dětské psychiky ohled i při vyučování. „Když se to dozvíme, snažíme se to zohlednit. A nemusí to být jenom úmrtí, s dítětem zamává i rozvod rodičů nebo jejich hádky,“ říká ředitel ZŠ Akademika Heyrovského Miloš Zelenka.
Oproti podobným vzpomínkám ztrácí největší bolístky typu „Když jsem nesměl dva měsíce nikam chodit“ trochu na vážnosti. Ale šrámy na dětské duši jsou různé – jeden z chlapců na prvním stupni označil za nejhorší zážitek letní tábor, jeho spolužačka zase vysvědčení. A starší chlapec, i podle ostatních odpovědí pěkné „kvítko“, napsal do kolonky nejhorších zážitků výslech na policii.
 
Trochu překvapením v kontrastu s častou pózou „drsných teenagerů“ jsou nejlepší zážitky. Nezřídka se totiž v odpovědích objevovala rodina. „Když jsme byli celá rodina pohromadě“, „Když jsem byl s rodiči na Matějské pouti“, „Narozeniny a oslavy s rodinou“, „Dovolená s rodinou“ – to školáci označovali za nejmilejší okamžiky jejich života.
 
„Pro děti jsou takové věci vzácnost. Rodiče bývají hodně zaměstnaní a děti mají také tendenci se doma moc nezdržovat. Když potom nějaký takový okamžik třeba společné oslavy přijde, je to pro ně svátek,“ vysvětluje Zelenka.
I tady však byla škála odpovědí pestřejší. Několikrát děti zmínily zvířata – třeba „Když jsme měli štěňata“ nebo „Když jsem dostala psa“.
Jedna odpověď byla v přímém protikladu s častou odpovědí ohledně rodiny. Jeden chlapec z druhého stupně považuje za nejlepší zážitek v živote „víkend bez rodičů“. Dlužno dodat, že je to ten samý, co má za sebou výslech na policii a kapesné utrácí za alkohol a drogy.