Důvodů, které k potratům vedou, může být celá řada. Kromě zdravotních přibývá sociálních důvodů, špatná finační situace v rodině nebo ženě chybí partner a nechce dítě vychovávat sama.
Do takové situace se dostala i čtyřicetiletá Jirkovačka, která se svěřila Deníku. „Jsem rozvedená a mám dvě velké děti. Když jsem s novým přítelem po krátké známosti otěhotněla, on dítě nechtěl a já nechtěla být na další dítě sama. Rodinu bych nebyla schopná ani finančně zabezpečit, a tak jsem se rozhodla jít na potrat,“ říká Věra D.
“Když jsem se dostala na vysokou školu, přišla jsem do jiného stavu a rozhodla jsem se jít na přerušení těhotenství, abych mohla dostudovat,“ vypráví dvaatřicetiletá Šárka N. z Chomutova. „Nakonec mě však přemluvil můj přítel a rodiče, abych si rodinu založila. Dnes mám desetiletého syna a školu si dodělávám dálkově, i když je to náročné, svého rozhodnutí nelituji,“ dodává.
Vyhraněný pohled na umělé potraty má devětadvacetiletá Jirkovačka. „Mám dvě děti, které se narodily rok po sobě. V té době jsme na tom byli finančně dost špatně a druhé dítě jsme tak rychle neplánovali. Ale jsme s manželem křesťané a myslíme si, že je život dítěte Boží dar, a že se v případě potratu jedná v podstatě o zabití,“ říká Miluše B. „Kromě toho jsem zažila kamarádku, která byla po potratu dloho v depresích a do dneška si svoje rozhodnutí vyčítá,“ dodává paní Miluše.
Na to, jestli počtu potratů v okrese Chomutov v posledních letech přibývá nebo se jejich počet naopak snižuje jsme se zeptali gynekoložky z kadaňské nemocnice.
„Potratů v poslední době ubývá. Určitě k tomu přispívá velká škála výběru antikoncepce. Kromě toho, že je o antikoncepci vedená velká osvěta, probíráme s pacientkami, který druh by jim individuálně nejvíce vyhovoval,“ vysvětluje Věra Kindelmannová. „Když se žena rozhodne jít na potrat, je to pouze jen její soukromá věc, do které jako lékaři nemluvíme a nesnažíme se jí přemlouvat. Žena dostane v ordinaci žádost, kterou si vypíše, a potom má možnost vybrat si zdravotní zařízení, kde chce zákrok podstoupit. U dívek do věku 15 let však musí lékař tuto skutečnost hlásit na sociální správu odboru péče o dítě, popisuje dnešní situaci Věra Kindelmannová.
V poslední době se začalo na téma zákazu potratů opět hodně hovořit. Diskusi po několika letech znovu otevřela KDU - ČSL v souvislosti s novým návrhem reformy ve zdravotnictví. V zákoně o takzvaných specifických zdravotnických službách se má totiž objevit i několik kontraverzních návrhů, například pravidla pro potraty nebo umělá oplodnění.
Praha - Loni se zastavil dlouhodobý trend poklesu celkového ročního počtu přerušení těhotenství. Potratů sice přibylo, ale v souvislosti s probíhajícím babyboomem se podle odborníků nejedná o nic dramatického.
Alarmující jsou ale přibývající samovolné potraty. V loňském roce představovaly 35 procent všech potratů. Za posledních deset let se toto číslo zvětšilo skoro o 15 procent. Vinu na tom nese především stále rostoucí věk rodiček.
„Čím starší je těhotná žena, tím větší je riziko potratu. K věku se přidává i chemie v potravinách a ve vodě, kterou pijeme. Jde o hormony nebo antibiotika. Zhoršená situace je především ve velkých městech včetně Prahy,“ řekl Deníku primář gynekologicko-porodnického oddělení fakultní Thomayerovy nemocnice Tomáš Peterka.
Naopak se snižuje počet dobrovolných přerušení těhotenství neboli interrupcí. Drtivá většina z nich je podstupována do osmého týdne těhotenství, jedná se tedy o nejšetrnější metodu provedení potratu, tzv. miniinterrupci.
České zákony umožňují přerušit těhotenství do 12. týdne. Jen z vážných zdravotních důvodů pak lze potrat provést v kterékoli fázi těhotenství.
