Otázkou je, zda by jejich pomoc byla opravdu pomocí. Ne všichni odpověděli na otázky správně. Deník se lidí v centru Chomutova ptal co by dělali v případě, že by viděli člověka s tepenným krvácením a co s člověkem v bezvědomí.


V obou případech by všichni shodně volali záchranku, rozdíl už však nastal mezi tím kdy by jí volali. Někdo by volal jako první a někdo zase až by člověku poskytl první pomoc. Otázkou je, kam by se dovolali, někteří totiž uváděli správné nouzové číslo 155, jiní ale udávali číslo hasičů – 150 či dokonce policie 158.


V případě tepenného krvácení by šest lidí z deseti krvácející ránu něčím ucpalo, nebo zatlačilo. Ostatní by stáhli místo nad ranou. „Kdyby to bylo na paži, zaškrtila bych to nad tím a na ránu dala čistý kapesník nebo bych ji ucpala pětikorunou,“ oznamuje šedesátisedmiletá Chomutovačka.


Zajímavé je, že v případě bezvědomí si téměř všichni dotázaní vzpomněli na zkontrolování polohy jazyka, který může zapadnout. Kvůli tomu ale někteří úplně zapomněli zkontrolovat dech nebo tep bezvládného člověka.


Tři lidé z deseti uvedli, že by člověka v bezvědomí uvedli do stabilizované polohy. Jednadvacetiletý mladík si dokonce při zpovědi vzpomněl na pomůcku pěti T, teplo, ticho, transport, tekutiny, na poslední už zapomněl. Šedesátiletá paní zase usoudila, že v tomto případě stačí zavolat záchranku, protože ta přijede rychle.


Někteří dotázaní by se snažili dotyčného probrat. „Kdyby byl poblíž krám koupila bych nějakou vodu a polila ho, kdyby nebyl krám, tak bych ho profackovala,“ odpověděla devatenáctiletá studentka. Hned na to ale dodala, že by jako první volala 155 a 158, kde by se ptala co dělat.


Všichni dotázaní svorně odpovídali, že první pomoc by poskytli, ale dodávají, že realita může být jiná a záleží také na tom, v jakém stavu by člověka našli.