Dnes jedenačtyřicetiletý Miroslav Kalina onemocněl před osmi lety zákeřnou rakovinou. Poté, co se vyléčil, přihlásil se na trenérskou školu při Fakultě tělesné výchovy a sportu, kterou dokončil a vrátil se ke svému oblíbenému sportu jako trenér. Tím však neskončil. Začal každý den běhat.
Po ukončení léčby musel ještě stále docházet do onkologického centra na preventivní kontroly.
„Při čekání na další vyšetření mě napadlo, že by to tady nemělo být tak prázdné,“ říká Miroslav Kalina, když přemýšlí, kde se jeho myšlenka zrodila. „Ani nevím, jak mě to napadlo. Chtěl jsem nějak podpořit ostatní, stejně nemocné jako já,“ svěřuje se. „Rozhodl jsem se, že poběžím trasu od jednoho onkologického centra, v Kyselce u Karlových Varů, k druhému v Ostravě. Ta měřila čtyři sta osmdesát dva kilometrů,“ vypráví. „Začali mi volat lidé a ptali se, jak mohou pomoci a já jim řekl, že na onkologii v Chomutově jsou zapotřebí televizory,“ ukončuje svoji myšlenku.
Za svůj běh získával od lidí, kteří se o jeho plánu dozvěděli televizory či peníze, za které televizory nakoupil. Včera jich jedenáct předal onkologickému centru v chomutovské nemocnici. Dalších jedenáct má ještě dorazit.
Protože je každý televizor od jiného dárce jsou televize různých rozměrů a značek. K některým, jsou přidány i set– top– boxy. Mezi dárci televizorů, se objevili například i další spřízněnci chomutovského onkologického centra, kteří si na vlastní kůži vyzkoušeli, co to znamená přežít onemocnění rakovinou.
„Takový úspěch jsem, si ani nepředstavoval,“ nechal se slyšet při předávání televizorů Miroslav Kalina. Díky jeho snaze tak bude vybaveno jednadvacet z dvaatřiceti pokojů onkologického centra a chemoterapeutický stacionář.
Nečekaný úspěch přiměl Miroslava Kalinu udělat ze svého běhu tradici.
„Toto byl teprve nultý ročník a hodlám pokračovat,“ přislíbil. Do běhu plánuje zapojit i další lidi a ze získaných peněz chce opět vylepšit onkologické oddělení, aby se zde pacienti cítili alespoň o něco lépe. „Mohly by se třeba zrekonstruovat pokoje,“ navrhl primářce oddělení Martině Chodacké.
Ta je ziskem televizí mile překvapena. Několikrát děkovala, spolu s vedením nemocnice, svému pacientovi. „Pokoje s televizory nebudou brány jako nadstandardní pokoje, tak jako tomu je na jiných odděleních,“ informovala primářka Martina Chodacká.
V průměru ročně onemocní rakovinou v Ústeckém kraji šest set lidí v přepočtu na sto tisíc obyvatel. „Na Chomutovsku jich bylo za loňský rok tisíc třicet pět,“ informuje primářka onkologického centra Martina Chodecká. Další pacienti už však nebudou muset při chemoterapiích myslet na to nejhorší, ale budou si moci alespoň částečně zpříjemnit nepříjemný pobyt v nemocnici sledováním televize.