Největší šanci na novou rodinu mají ti nejmenší. „Pokud je dítě v pořádku, umisťujeme ho dobře a rychle. V případě dětí se zdravotními komplikacemi je to horší. Bohužel zájem není tolik o romské děti, žadatelů je méně,“ popisuje situaci Helena Cidrychová, vedoucí sociálního úseku Kojeneckého ústavu v Mostě. Pod něj spadá nejen Chomutov, ale celý Ústecký kraj. Postižené či děti romského původu často adoptují v zahraničí, kde jsou rodiče tolerantnější.


Naopak téměř bez šance na život v rodinném prostředí jsou starší děti.

„Čím je dítě mladší, tím má větší šanci na umístění. V domově máme starší děti, u těch je adopce skoro nemožná a ani výchova v pěstounské péči se nedaří. Za dva roky, co tu jsem, se bohužel do pěstounské péče nedostalo ani jedno dítě,“ říká sociální pracovnice Dětského domova v Chomutově Iva Bosáková. Podle ní je na vině především špatný zákon, který vytváří příliš komplikované podmínky pro žadatele a proces je příliš dlouhý.


„Je to zdlouhavé, systém je příliš složitý. Žadatelé o pěstounskou péči musejí projít obrovským množstvím vyšetření a jsou dotazováni i na dost intimní věci, což většina třeba ani neunese,“ podotýká k situaci.


Problémem je například i to, že si případní pěstouni nemohou osvojit konkrétní dítě, jak to bylo možné dříve. Dnes je jim vhodné doporučeno úřadem. „Může tak docházet k většímu neporozumění mezi pěstouny a dítětem, pokud dítě vůbec neznají,“ říká Bosáková.


O vhodných dětech pro pěstouny rozhoduje odbor městského magistrátu. Zprostředkovává rovněž další agendu a prověřuje žadatele o pěstounskou péči. Proces však musí být schválen i krajským úřadem. Díky byrokracii se doba prodlužuje, což znamená zdržení nejen pro pěstouny, ale především pro dítě.


„Dětem utíká čas. Než rozhodnou soudy a vytipují se vhodní kandidáti, dítěti se zmenšuje možnost pro umístění,“ konstatuje Bosáková. Situace se možná v budoucnu změní. Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje novelu zákona o pěstounské péči. „Pokud se nezmění zákony, tak k zlepšení nedojde,“ vidí současnou situaci Bosáková. Přesto doufá, že letošní rok se některým dětem podaří získat náhradní rodinu. „Snad se některé děti podaří umístit, několik jich je navržených,“ uzavírá.


Vyjádření odboru, starajícího se o uvedenou problematiku, se do uzávěrky nepodařilo získat.
Pravidelně ale probíhají setkání s pěstouny, například před Vánocemi.