U orné půdy si nemohou zvýšit daň z nemovitosti, za vybrané peníze už přitom obce plánovaly stavět silnice či plynové přípojky.


Například v Mašťově chtěli vybudovat silnici k nově postaveným rodinným domům a opravit i další vozovky a chodníky v obci. Jenže jejich rozpočet bude kvůli zákonu o 1,2 milionu chudší.

„Budeme muset tyhle investice oželet,“ hořekuje starosta Josef Slunéčko.


Nemilá změna


Kde je zakopaný pes? Stát slíbil obcím, že si mohou určitým koeficientem zvýšit daň z nemovitostí, takže do jejich rozpočtu půjde více peněz. Obce to udělaly a v rozpočtech na letošní rok už plánovaly, za co peníze utratí. Jenže při schvalování zákona koncem roku zákonodárci vyjmuli z koeficientu ornou půdu. A právě ta tvoří většinu rozlohy malých obcí, často okolo osmdesáti procent.


Měst se problém tolik netýká, protože mají na svém katastru hodně staveb, na které vyšší koeficient platí. A případný výpadek za ornou půdu tolik nepocítí. Pro vesnice jsou ale sumy v řádu stovek tisíc rozhodující.


Přicházejí o velké peníze


Ztráty hlásí skoro všechny obce na Chomutovsku. Namátkou: Radonice přijdou o půl milionu, Mašťov o 1,2 milionu. Křimov o čtyři sta tisíc. Veliká Ves – půl milionu. Hrušovany – půl milionu.

Starostové teď musejí redukovat své plány nebo hledat peníze jinde.

„Počítali jsme s tou částku s tím, že ji použijeme na rozvoj osad – opravy a údržbu komunikací a vybudování nových autobusových čekáren,“ říká například Věra Vernerová, starostka Radonic. Stejně jako její kolegové z dalších vesnic spoléhá na to, že peníze přeci jen sežene díky dotacím.

Utřeme nos


Starostové teď zákonodárcům spílají.

„Plánovali jsme projekty na kanalizaci a vodovod. Teď utřeme nos,“ stěžuje si Martin Pilař, starosta Veliké Vsi. „Je to od státu rána pod pás,“ nebere si servítky Josef Slunéčko z Mašťova. „Divím se, že tato změna byla schválena tak rychle. Rychleji si schvalují snad jenom platy a výhody.“


Podle starosty Hrušovan Petra Šmída se stal zákon o koeficientu kvůli této změně pro obce naprosto nepoužitelný. „Sledoval jsem diskuzi v parlamentu i v senátu a divil jsem se, jak jsou někteří senátoři na míle vzdálení od reálného života,“ povzdechl si.


Rozvoj obce


Právě v Hrušovanech chtěli koeficient využít ještě jinak. Plánovali zvýšit daň za zemědělské pozemky na maximální možnou míru a rozdělit plochy podle toho, co s nimi obec plánuje. Trápí je totiž vlastníci pozemků, kteří brání rozvoji obce a pozemky nechtějí prodat, protože za ni platí směšně malou daň. „Prostě mu to chleba nežere, tak nic neprodá,“ krčí rameny Šmíd.


Kdyby majitel platil na daních víc, rozmyslel by si, jestli pozemky radši neprodat obci. „A u pozemků určených pro zemědělskou prvovýrobu bychom majitelům navýšení daní vrátili,“ dodává na vysvětlenou starosta.


I na to ale mohou Hrušovanští zapomenout. „Celá novela vzala především malým obcím z rukou nástroj na regulaci rozvoje,“ posteskl si Šmíd.