„Takový druh požáru v našem rajonu v poslední zimě nebyl, dokonce si nepamatuji, že bychom k podobnému vyjížděli v posledních třech letech,“ zamýšlí se Pavel Kolář, velitel jirkovských hasičů. „Ale protože se lidé po zdražení plynu vracejí ke klasickému topení dřevem a uhlím, můžeme takové požáry očekávat.“


Nedokonalé spalování zejména vlhkého, syrového dřeva v kotlích na dřevo způsobuje silné zadehtování kouřovodu, ve kterém se usazeniny a saze snadno vznítí.


Velitel SDH Jirkov dokládá, že majitelé domů a objektů, kde se topí tuhými palivy, také nejčastěji chybují způsobem ukládání tuhých paliv, avšak zádrhele lze najít i v konstrukci starších domů. „Že dřevěný trám probíhá vedle kouřovodu, je častý jev. Už jsme se však setkali i s tím, že procházel přímo zděným tělesem komínu. Lidé však především zanedbávají pravidelnou prohlídku komínů, které zůstávají zadehtované. Odborně nevyčištěný komín blafne a neštěstí je nasnadě,“ vysvětluje P. Kolář.


S tím souhlasí chomutovský kominík František Korf. „Naštěstí je spousta lidí zodpovědná. Kolik revizí komínů během roku udělám, jen tak z hlavy nespočítám, více jich je hlavně před topnou sezonou. Navíc si mě zvou i firmy, v jejich objektech jsem šestkrát do roka a kontroly a čištění provádím podle plánů údržeb a revizí komínů,“ dodává.


Korfovo kominictví z Březenecké se zaměřuje i na revize komínů plynových topidel. „Podle výkonu topenišť vzniká zákonná povinnost několika kontrol těchto komínů v běžném roce především pro firmy a organizace,“ dodává kominík.


Z oficiálního informačního serveru Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska vyplývá, že požáry způsobené technickými závadami, které ve statistice zahrnují i poruchy nebo vady topidel a komínů, se v roce 2007 podílely téměř patnácti procenty na celkovém řádění červeného kohouta v České republice. Vloni u nás hořelo 22 419 krát, z technických příčin propuklo 3 340 požárů, z nich pak 426 prokazatelně vzniklo od kouřovodů a topidel nebo neodborným zacházením s nimi. Jednotky hasičů z Ústeckého kraje vyjely v zimě 2006-2007 k 34 požárům tohoto typu.


V plamenech a dýmu způsobených nedbalostí při vytápění domů bohužel umírají lidé, a to v daleko vyšší míře, než při požárech z jiných příčin. Ze 125 lidí, kteří zahynuli při požárech v loňském roce, oheň v domácnostech usmrtil téměř polovinu - 53 osob. A stačilo jen neodkládat odbornou kontrolu kominickou firmou.


„Komíny, k nimž je napojen spotřebič do výkonu 50 kW na paliva tuhá a kapalná, by měly být kontrolovány a čištěny šestkrát ročně. U spotřebičů nad 50 kW na tuhá, kapalná a plynná paliva je třeba komín kontrolovat a čistit čtyřikrát ročně. Jsou-li do komínů zapojeny spotřebiče na paliva plynná do výkonu 50 kW a komín je opatřen komínovou vložkou, je třeba kontrolovat a čistit dvakrát ročně, bez komínové vložky šestkrát ročně,“ uvádí tiskový mluvčí HZS Ústeckého kraje Lukáš Marvan na serveru sboru.


Komíny rekreačních objektů využívaných jen v sezoně stačí kontrolovat a čisti jedenkrát ročně. Důležité je, aby komín byl kompaktní, nepoškozený, jeho zdivo bylo omítnuté a obílené. Vymetací otvory musejí mít dvoje nepoškozená a těsnící plechová nebo betonová dvířka. V žádném případě by v komíně neměly být zazděné trámy.


„Pokud v komíně vznikne požár sazí, je nutno z jeho blízkosti urychleně odstranit všechen hořlavý materiál. Hořící saze nikdy nehaste vodou, komín by mohl popraskat. Hasiči používají k sražení a uhašení hořících sazí v komíně převážně suchý písek,“ radí Lukáš Marvan.