Hrací plocha tělocvičny je opravdu miniaturní a v dnešní době již nevyhovující. Její rozměry jsou osmnáct na devět metrů, což není ani polovina plochy, jakou by mělo mít regulérní hřiště.


Do školy chodí v současné době 455 studentů.

„Na tělocviky musíme zásadně třídy půlit, protože kapacitně je tato tělocvična nevyhovující. V bývalých dílnách jsme zřídili posilovnu. Ta je velká zhruba jako půlka naší tělocvičny, a tam realizujeme tělocviky s tou druhou polovinou třídy,“ stěžuje si ředitel Jiří Jedlička. „Když chceme regulérně vyučovat, musíme chodit na městský stadion, ale to je dvacet minut než se tam dojde.“


Již v roce 2002 měla škola vypracovaný projekt, ve kterém se počítalo se stavbou nové tělocvičny, ale i s opravou venkovních sportovišť. Na mini tělocvičnu by podle něj měla navazovat tělocvična nová. Hrací plocha by už měla mít klasické rozměry 20 krát 40 metrů.


Dokonce Ústecký kraj tehdy přislíbil pomoc s financováním. Realizace projektu však dodneška neproběhla. Důvodem bylo a je vlastnictví pozemků, na kterých by se měla nová hala stavět. Ty jsou sice v těsném sousedství se školou a škola se o ně stará, ale nejsou v jejím vlastnictví. Byl na ně uplatněn restituční nárok.


Do dneška nejsou pozemkové spory vyřízeny. „Pozemky stále nejsou ve vlastnictví kraje. Část z nich patří Úřadu pro zastupování státu, část Pozemkovému fondu. Ten odmítl pozemky na kraj bezúplatně převést s tím, že kraj nemá k pozemkům žádný vztah. To znamená, že v této chvíli na nich nestojí žádná budova, kterou by užíval a podobně,“ oznámila tisková mluvčí Ústeckého kraje Veronika Kindlová.


Podle Veroniky Kindlové se v současnosti a ani v nejbližší budoucnosti s vybudováním sportovního areálu nepočítá. „Stanovisko Pozemkového fondu je konečné. A těžko lze situaci, která k tomuto stanovisku vede, změnit. Pokud se v této škole bude nějakým způsobem prostor pro sportování vylepšovat, půjde nejspíš o projekt zcela nový,“ dodává.


Nová hala měla sloužit také veřejnosti. I proto je velká škoda, že projekt stojí.


Tento víkend se v malé tělocvičně pokusilo více jak sto třicet studentů a učitelů o rekord. Dvacet čtyři hodin a jednu minutu bez přestávky hráli florbal. Přestože ještě nikdo tak dlouho jako oni nevydržel, rekord nemohl být uznán jako regulérní a byl zapsán „jen“ mezi kuriózní výkony. A to právě kvůli tomu, že hřiště nemá klasické rozměry. Cílem této akce a také počátečním podnětem bylo poukázat právě na velikost tělocvičny.


„Klášterec je šestnáctitisícové město, a v něm ani v blízkém okolí není žádná regulérní plocha pro míčové hry typu volejbal či basket. Proto by si zasloužil mít takovou tělocvičnu, jakou máme v projektu,“ říká ředitel Jiří Jedlička.


Poté co studenti gymnázia absolvovali florbalový maratón, doufají že jim jejich výkon pomůže. „Snad nám díky rekordu aspoň zvětší tělocvičnu. I ta šatna a převlíkárna je hrozná,“ řekl krátce po maratonu oktáván Vojta Richter.