Na jeho dětském oddělení přepadne každého dojem, že zabloudil do mateřinky. Stěny chodeb i pokojů jsou pomalovány dětskými motivy, a pro lepší orientaci malých pacientů mají každé dveře nejen svoji barvu, ale i značku. Někdo bydlí u mašinky, jiný u sluníčka nebo autíčka.
„Studenti tu nechali stovky hodin. Malovali s citem a odhadli vkus našich malých pacientů. Na předchozí výzdobě se podílel akademický malíř. Byla také pěkná, ale protože byla abstraktní, děti už tolik neoslovila,“ podotkla primářka oddělení Patricie Kotalíková.


Že se studentům dílo povedlo, dokresluje i případ šestileté holčičky. Když si pro ni přišla maminka, dala se do usedavého pláče. Dokonce si i klekla, jen ať ji tam nechá do odpoledne. Má údajně s paní učitelkou rozdělanou práci a musí ji dokončit.


Podle studentů také patří poděkování nejen jim, ale paní doktorce Monice Procházkové. „Postarala se o veškerou výzdobu pokojů,“ rozděluje pochvalu gymnazistka Jana.