Dobrovolnické centrum se bojí svého konce

KADAŇ - „Nemůžeme žádat o dotace a může se stát, že časem zanikneme. Čekat donekonečna na sponzory se nedá,“ posteskla si koordinátorka Dobrovolnického centra Adéla Kašková.

5.7.2007

SDÍLEJ:

Kliknutím zvětšíte

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/ Petr Przeczek

Velkou vzpruhou pacientů léčebny dlouhodobě nemocných jsou bezpochyby pracovníci dobrovolnických center. Jsou ochotni je kdykoli vyslechnout a vymýšlejí pro ně i různé akce. Na Chomutovsku má takového pomocníka pouze kadaňská nemocnice a ta se bude muset zřejmě obejít bez něho.
„Bojujeme s úřednickým šimlem. Dobrovolnická centra smějí pracovat pouze v neziskových organizacích a ta naše je pod městem,“ vysvětluje koordinátorka Dobrovolnického centra Adéla Kašková.
„Podali jsme žádost o akreditaci na ministerstvo vnitra, ale zatím neví, co s námi. Je to na bodu mrazu. Dokud to nevyřeší, nemůžeme žádat o dotace a může se stát, že časem zanikneme. Čekat donekonečna na sponzory se nedá,“ posteskla si koordinátorka.
„V tomto případě akreditaci nelze udělit, protože by se jednalo o porušení zákona.,“ uvedl tiskový mluvčí ministerstva vnitra Petr Vorlíček. Přesto se podle něj nabízejí dvě řešení. „Pokud se zúčastněné strany dohodnou, je možné vysílat a přijímat dobrovolníky bez udělené akreditace. Druhá možnost je novelizovat příslušné ustanovení zákona o dobrovolnické službě.“ Jak dlouho by trvalo naplnit druhou variantu, tedy změnit zákon, je ovšem nasnadě.
Kadaňští dobrovolníci mají v současné době deset členů. Nejmladšímu je šestnáct, ti nejstarší jsou seniorského věku. „Dělají svou práci zcela bez nároku na finanční odměnu, ale chtěla bych jim zaplatit alespoň pojištění a oblečení. Zaslouží si to. Ani jsem nečekala, že o tuto práci bude takový zájem,“ chválí koordinátorka. Jejich pomoc si cení i ředitel nemocnice Josef Mašek. „U pacientů je vidět i větší optimismus a chuť do života,“ říká.