Hana Straková bydlí na sídlišti v ulici Pionýrů již od roku 1991.

„Je to asi šest let, co zde vybudovali rampu, která přitáhla příznivce skatbeoardu a různé party mladých lidí. Neschází se zde po celý rok, je to nárazové podle počasí, takže přes zimu bývá celkem klid. Chodí už po desáté hodině dopoledne a jezdí do večera, klid nastane až okolo 22 hodiny. Jsou to většinou děti ve školním věku,“ líčí Straková zkušenosti s U–rampou ze svého pohledu.


„K večeru se tady začínají scházet různé party, které podle mě k sobě asi nepatří. Chodí sem také hodně romské mládeže, která se sdružuje v partách. Hluk, který dělají, je všem nepříjemný. Když se vrátím z práce, chci se věnovat rodině a mít klid na odpočinek, ale v tom randálu se prostě nedá vypnout. Podstatně hůř jsou na tom lidé, kteří pracují na směny a přijdou po noční,“ dodává Straková. „Zažila jsem, že tu byla dvakrát policie a snažila se je nějak umravnit. Chvíli byl klid, ale myslím, že efekt jejich zákroku byl přece jen malý. Když nic nezmůžou policisté, co asi zmůžeme my, kteří tu bydlíme.“


Ještě ostřejší názor na situaci okolo U– rampy v jirkovské ulici Pionýrů má pan Jaroslav N. „Je tu hluk jako kdyby ještě VTŽ válcovala - dutý zvuk, rachot od rána až do večera. Člověk přijde z práce domů a ani si neodpočine. Večer se tady schází různé bandy, na ulici se také válí injekční stříkačky a prezervativy. Vůbec se mi nelíbí, že v takovém prostředí vychovávám svoje děti,“ stěžuje si Jirkovák.