Po jeho vyhodnocení radní navrhnou, jak nejlépe situaci řešit, řekl ČTK kadaňský starosta Jiří Kulhánek.

Město chce podle něj získat od managementu společností informace o počtu zaměstnanců, jejich bydlišti, směnnosti provozu, využívání stávající dopravy či předpokládaných autobusových trasách. "Chceme pochopitelně i vědět, jakým způsobem se firmy chtějí spolupodílet na krytí ztrát veřejné dopravy," uvedl.

V zóně působí tuzemský výrobce fasádních barev Staba, japonský producent těsnění a ložisek Oiles Corporation Japan, japonský výrobce komponentů pro automobilový průmysl Kyocera, švédský výrobce dutinkových polykarbonátových desek Arla Plast AB, dceřiná firma amerického producenta filtrů Donaldson Industrial CR, španělský výrobce plastových krytů kol automobilů Zanini a britský výrobce čisticích prostředků pro domácnost a osobní hygienu Jeyes.

Pozemky v zóně zakoupili další dva investoři. Švýcarská společnost Jacob Müller postaví závod na šicí linky, ruská firma DoorHan se zabývá výrobou elektronicky ovládaných dveřních systémů.

Vybudování inženýrských sítí a přístupových a obslužných komunikací v kadaňské zóně Královský vrch si vyžádalo 105 milionů korun. Stát se podílel osmi miliony, město Kadaň 15 miliony korun. Chybějící prostředky investovala developerská firma S.I.R., která zónu připravila.