Výsledek humanitární sbírky v Jirkově vyrazil organizátorům dech. Pytle a krabice zaplnily několik místností fary.


„Netušila jsem, že toho bude tolik,“ lomila rukama pastorační asistentka Irena Fibírová nad pytly zavalenou předsíní. Na tváři ale měla úsměv.


Pytle, kam se podíváš


V jednu hodinu, kdy byl na faře odevzdat dva pytle staršího oblečení i redaktor chomutovského deníku, skoro nebylo kudy projít dovnitř. A věci v předsíni byly jen zlomek toho, co lidé od rána přivezli.


„Během dopoledne tu dokonce stáli frontu, pořád jezdila nějaká auta. A někteří říkali, že ještě přijedou odpoledne,“ říká Fibírová. Pak ukazuje další tři místnosti, ve které jsou pytle a krabice naskládané. Odhadem jich je tak dvě stě. Člověku se až nechce věřit, že tohle dokázali lidé v malém městě nanosit za pár hodin.


V drtivé většině jde o oblečení a boty, ale na stole leží i porcelánový servis nebo balík starších čísel Reflexu. Z jedné igelitové tašky kouká plyšový medvídek. Lidé mohli nosit skoro všechno, co ještě může být užitečné – deky, tašky, ručníky, školní potřeby, polštáře, nádobí, knihy…
Lenka Kopecká z Blatna přivezla se svým manželem několik pytlů oblečení. „Nejsou to úplně staré věci, ale když nad tím člověk přemýšlí, tak toho má plné skříně a nenosí to. Hlavní je, aby to někomu posloužilo,“ říká při odchodu.


Jirkovák Mirek Novotný přišel také s plnýma rukama. „Jsou tam nějaké starší věci, přebírala to manželka. Charita je krásný důvod, proč konečně probrat šatník,“ směje se.


Někteří se loučili těžko


Na faru lidé nosili věci v pytlích, krabicích, igelitových taškách i kufrech. Někteří jen položili zabalené věci k ostatním, pozdravili a odešli, našli se však i tací, kteří se s věcmi loučili těžko.


„Někteří začali vyprávět, co všechno v pytlích přinesli, kde to vzali, skoro ke každému kusu oblečení měli nějakou historku,“ líčí Fibírová. „Já to chápu, když má člověk ke svým věcem vztah, ale byl tady takový frmol, že na něco takového nebyl čas.“


Pomůžou


Všechny pytle si ještě během tohoto týdne odveze v náklaďáku občanské sdružení Diakonie Broumov, které sbírku společně s jirkovskou radnicí vyhlásilo. Sbírka nebyla určena pro konkrétní zemi nebo lokalitu, ale k potřebným se věci určitě dostanou. „Lidé z Diakonie všechno ve svém skladě v Úpici rozdělí, přeberou a pak rozešlou podle potřeby. Třeba do postižených oblastí nebo uprchlických táborů,“ naznačuje osud donesených věcí Irena Fibírová.


Jirkovské římskokatolické děkanství zažilo podobnou jednorázovou humanitární sbírku poprvé. „Během roku přijímáme věci také, vždycky po domluvě. Teď je to ale poprvé hromadně a musím přiznat, že mi to vyrazilo dech,“ dodává pastorační asistentka.