Přitom už za rok tu mladí lidé z Kuprospěchu chtěli otevírat nízkoprahové centrum.
“Termíny budeme muset posunout, ale nejsem schopen říci, o kolik,“ přiznává Petr Karásek z Kuprospěchu. Jak vysvětlil, sdružení teď čeká na to, až Evropská unie vypíše své dotační fondy. Právě z nich chce Kuprospěchu financovat většinu plánovaných oprav. „Jsme na tom závislí, příjem žádosti o dotace měl začít už v lednu, teď je květen a stále čekáme,“ krčí rameny Karásek.
Peníze na kompletní projektovou dokumentaci chtělo sdružení získat vloni v listopadu od Nadace ČEZ, ale se svou žádostí neuspělo. Proto teď na projektu musejí pracovat členové sdružení sami.

Sedm milionů stačit nebude



Už teď ale lidé z Kuprospěchu tuší, že peněz bude potřeba víc, než původně plánovaných sedm milionů. „Byl to laický odhad, zřejmě to bude víc. Možná o hodně víc,“ přitakává Karásek.
V havarijním stavu je například střecha, kterou na některým místech i zatéká, takže škod může přibývat. Ale jinak žádné nepříjemné překvapení Evropa nevydala. „Spíš jsme náklady na rekonstrukci budovy na začátku podhodnotili,“ přiznává zástupce sdružení.

Změn je i tak dost



Přesto se už za rok a půl v bývalém kině leccos změnilo. V bývalém baru Družba vznikl skateboardový klub s minirampou, funguje tu zkušebna pro kapely, zprovozněn byl malý sál, ve kterém už probíhají i výstavy.
Místní sprejeři svými graffiti dávají kinu nový kabát.
Rozvody jsou už zčásti funkční, voda teče všude, elektřina je zatím pouze tam, kde to bylo nutné. Topení však zatím nefunguje vůbec.
Zprovozněny byly dámské i pánské záchody v předsálí kina, jedno WC funguje i v Družbě, rekonstrukcí prošel byt správce, sál je upravený pro případné kulturní akce, opravené jsou místnosti, které mají do budoucna sloužit jako nahrávací studio. Kdy však bude otevřené to hlavní – kompletní nízkoprahové centrum, které má nabídnout zábavu dětem ze sídlišť, jasné není.
Lidé z Kuprospěchu opravili, co bylo v jejich silách. „Všechny opravy jsou placené z příspěvků našich členů či ze sponzorských darů většinou v podobě materiálu,“ podotýká Petr Karásek. Většinu prací dělali sami členové sdružení či jejich kamarádi a lidé ze spřátelených nezávislých iniciativ.

Město dohlíží a je spokojené



Na to, jak se sdružení o kino stará, dohlíží také město, kterému objekt patří. „Pravidelně se sdružením komunikujeme a oni nám předkládají i zprávy o tom, co všechno už se tam udělalo,“ říká náměstek chomutovské primátorky Jan Řehák.
Sám prý postup oprav bedlivě sleduje. „Byl jsem tam také na dvou akcích a změna oproti předchozímu stavu je patrná,“ chválí náměstek. Za největší pozitivum označil to, že se aktivistům podařilo některé prostory upravit tak, aby byly využívány. „Předpokládám, že jejich snaha nepoleví a držím jim palce,“ dodal Řehák.