“Měla jsem byt na Březenecké, který jsem nechala dětem, ale ony neplatily nájemné,“ stěžuje si místní obyvatelka z buňky paní Věra Samsuková. „Teď musím bydlet tady, ale žít se tu moc nedá, nemůžu si ani pořádně zatopit a dostala jsem tu už zápal plic.“


Její buňka, která připomínala spíš obytný přívěs na auto, nežli byt, je vzorně uklizená. Na první pohled je ale patrné, že v mrazech její nouzový příbytek elektrické vyhřívadlo asi jen tak nevytopí. Sociální zařízení a sprchy, které jsou společné pro obyvatele dvou buňek, jsou v další buňce.

Chtěla bych za měsíc odjet s neteří do ciziny za prací,“ dodává paní Samsuková: „Tady je to samý bordel a oni (ukazuje prstem na blok tří domů, ze kterého nás už pozorovalo několik tváří za okny) tu v noci pořád řvou a hádají se, že se tu nedá ani spát. Policajti sem občas jen nakouknou z ulice, ale dovnitř ani nevlezou, i když je pravda, že když se něco semele a někdo jim zavolá, jsou tu hned.“


Naproti, v domě se třemi vchody, je 23 bytů z nichž je jeden 2+1, deset 0+1 a dvanáct 1+1, přičemž například u jedné rodiny s bytem 1+1 bydlí i šest lidí. Přestože jsou chodby až na jeden vchod, kde si nájemníci uklízí, špinavé a zanedbané, mají zdejší obyvatelé doma pořádek. Někde mají jen nejnutnější chudé vybavení bytu, ale najde se tu i luxusní byt s plovoucí podlahou, který by tu nikdo nečekal.


V současné době nikdo z místních obyvatel není zaměstnaný, řada chodí do práce „načerno“. Jednu z pěti buňek má zde od srpna minulého roku od magistrátu pronajatou Obecně prospěšná společnost Člověk v tísni, která se zabývá sociálně vyloučenými jedinci či společenstvím, jak je tomu i v případě Dukelské.


Chtěli jsme zde realizovat projekt Podpora vzdělávání. „Získali jsme si jejich pozornost, když jsme na dvoře udělali táborák, přinesli buřty a dětem hračky,“ říká šéf chomutovské pobočky Člověk v tísni Alexandr Oláh a dodává: „Zorganizovali jsme v buňce přednášky na téma: Práva a povinnosti k nezletilým dětem a Hygiena a zdravá výživa, kterou přednesla dětská a dorostová lékařka. Kupodivu se pár zájemců našlo. Kdybychom dělali něco podobného na úřadě, nepřišel by nikdo.“


Společnost Člověk v tísni nabízí i bezplatnou právní poradnu. „Devadesát procent má nízkou kvalifikaci, často mají nedokončené i základní vzdělání,“ říká Jan Šipoš ze společnosti. „Radíme jim například, jak si vyřídit na úřadech občanský průkaz, dále když si potřebují vyřídit státní občanství nebo třeba při rozvodu.“

Romská ghetta na Chomutovsku a jejich problémy podle ministerstva

CHOMUTOV

Dukelská: 76 – 100 Romů.


Většina je závislá na sociálních dávkách. Někteří vykonávají sezónní práce (v masokombinátu, sázení stromků, kopáčské práce). Několik osob pracuje na VPP. Někteří si přivydělávají sběrem železa a barevných kovů.
Ojediněle se zde vyskytuje lichva, krádeže, narkomanie a gamblerství.


Kamenná: 1 501 – 2 000 Romů. Pouze jeden vchod je čistě romský.


Většina je závislá na sociálních dávkách. Několik osob je trvale zaměstnaných (v Technických službách, v továrně či restauraci). Několik osob pracuje na VPP. Mnozí muži příležitostně pracují „načerno“ (pomocné stavební a kopáčské práce). Někteří si přivydělávají dovozem a prodejem použitého nábytku, elektrospotřebičů a automobilů z Německa.


Ojediněle se zde vyskytuje prostituce, prodej drog, narkomanie a gamblerství.


Zahradní: 1 501 – 2 000 Romů. Romové žijí po celém sídlišti. Čtyři vchody jsou obydleny výhradně Romy.


Většina je závislá na sociálních dávkách. Několik osob je trvale zaměstnaných (v Technických službách, v továrně či restauraci). Několik osob pracuje na VPP. Mnozí muži příležitostně pracují „načerno“ (pomocné stavební a kopáčské práce). Někteří si přivydělávají dovozem a prodejem použitého nábytku, elektrospotřebičů a automobilů z Německa.


Ojediněle se zde vyskytuje prostituce, prodej drog, lichva, narkomanie a gamblerství.

Kompletní informace na www.esfcr.cz/mapa/int_us6_8.html




JIRKOV


Areál pro neplatiče: 26 – 50 Romů.


Většina je závislá na sociálních dávkách. Mnozí pracují „načerno“ (někteří i dlouhodobě). Jsou najímáni malými i velkými firmami z regionu. Někteří jezdí pracovat do Německa či do Holandska (většinou na několik měsíců). Práci tam zajišťují příbuzní, kteří odešli již dříve. Někteří si přivydělávají sběrem železa a ovoce.


Ojediněle se zde vyskytují krádeže a lichva. Vyskytuje se problém alkoholismu a ojediněle narkomanie.


Nové Ervěnice (dva domy na): 51 – 75 Romů. Romové žijí v celé ulici, dva domy (na začátku a konci ulice) jsou ovšem považovány za „nejproblematičtější“.


Většina je závislá na sociálních dávkách. Několik osob pracuje na VPP (práce v lesích). Práce „načerno“ je poměrně běžná (příležitostná i dlouhodobá). Na tuto práci najímají malé i velké firmy. Kromě práce v regionu jezdí někteří pracovat i do Německa či do Holandska (většinou na několik měsíců). Někteří si přivydělávají dovozem použitého zboží z Německa či sběrem železného šrotu nebo ovoce.


Ojediněle se zde vyskytuje prostituce, lichva a krádeže. Ojediněle se vyskytuje také gamblerství a narkomanie.


Mostecká (4 domy): 26 – 50 Romů.


Většina je závislá na sociálních dávkách. Mnozí pracují příležitostně „načerno“ (ženy sází stromky či pracují pro vietnamské trhovce, muži jsou najímáni na pomocné stavební a výkopové práce).


Někteří si přivydělávají dovozem a prodejem použitého zboží (elektrospotřebičů, automobilů) z Německa či sběrem železného šrotu.


Ojediněle se zde vyskytuje prostituce a drobné krádeže (páchané dětmi), gamblerství a narkomanie. Problémem je zadlužování u firem půjčujících na vysoký úrok.


Kompletní informace na www.esfcr.cz/mapa/int_us6_9.html

KADAŇ


Prunéřov (areál pro neplatiče): 251 – 300 Romů.


Většina je závislá na sociálních dávkách. Dvě osoby jsou zaměstnány trvale u technických služeb. Několik dalších osob pak bývá zaměstnáno na VPP. Někteří příležitostně chodí na brigády, někdy „načerno“. Někteří si přivydělávají dovozem použitého zboží (nábytku, ledniček a elektroniky) z Německa nebo sběrem železného šrotu.


Významně jsou zde zastoupeny krádeže. Jen zcela výjimečně se zde vyskytuje prostituce, prodej drog a lichva. Ojediněle se zde vyskytuje gamblerství, významněji je rozšířená narkomanie.

Kompletní informace na www.esfcr.cz/mapa/int_us6_11_1.html

KLÁŠTEREC NAD OHŘÍ


Mírová: 101 – 150 Romů.


Naprostá většina je závislá na sociálních dávkách. Několik osob pracuje na VPP. Mnozí pracují „načerno“ (někteří i trvale). Několik osob si přivydělává dovozem automobilů z Německa.


Ojediněle se zde vyskytuje prostituce, lichva a krádeže.


Problémem je zadlužování u firem půjčujících na vysoký úrok.

Kompletní informace na www.esfcr.cz/mapa/int_us6_12.html

VEJPRTY


Různě: 301 – 350 Romů.


Většina je závislá na sociálních dávkách. Několik osob je trvale zaměstnáno (3 asistentky pedagoga, 1 TSP, svářeči, šičky, prodavači v supermarketu). Někteří příležitostně pracují „načerno“. Někteří si přivydělávají sběrem železného šrotu či sběrem lesních plodů.


Ojediněle se zde vyskytuje prostituce, krádeže a žebrání. Významně je zde zastoupena lichva. Ojediněle se zde vyskytuje gamblerství a alkoholismus.

Kompletní informace na www.esfcr.cz/mapa/int_us6_28.html