Jaká je skutečnost, je těžké odpovědět. Nesporné je, že cizinec zpravidla přijme práci, nad kterou místní ohrne nos.


Příběh ukrajinské rodiny


„Manžel nastoupil do práce takřka ihned poté, co jsme sem přijeli. Příbuzný mu našel práci v průmyslové zóně a on ji přijal,“ říká světlovlasá Ljubov Krasii. „Přestože je magistr ekonomie, nezbylo mu nic jiného, než jít k pasové výrobě.“


Rodina s dvěma dětmi pochází z ukrajinského Kotovska. Tam obývala čtyřpokojový byt o sice malé ploše, ale prý v hezké části čtyřicetitisícového města. Oba manželé byli zaměstnáni, Konstantin pracoval ve svém oboru, středoškolačka Ljubov byla techničkou plynárny. Avšak společný příjem jim stačil jen na holé živobytí. Horšící se podmínky je nakonec přinutily odcestovat za prací do Česka. Nejdříve prodali byt, aby si v Čechách mohli jiný koupit. Na Chomutovsko dorazili na podzim loňského roku a než si pořídili byt v Jirkově, několik týdnů přebývali u Ljubovina bratra.


„Museli jsme pryč. Šlo nám hlavně o budoucnost dětí, která je na Ukrajině nejistá,“ vysvětluje Ljubov s pláčem na krajíčku, ale obstojnou češtinou, i když se silným přízvukem.


Rozčarování i vděk


Právě čeština se u nás zdá být pro třiceti šestiletou cizinku výhodou. Avšak opak je pravdou. „Jsem ochotná dělat cokoli, co nevyžaduje přílišnou šikovnost. Ale nečekala jsem, že narazím na údiv či dokonce opovržení, když promluvím. Pocházím z české rodiny, která na Ukrajině žije už několik generací. I proto je má čeština jiná. A další nevýhodou je, že jsem matka dvou dětí školního věku. Neuspěla jsem ani u firem, které jsem obcházela, ani na Úřadu práce v Chomutově.“


Momentální rozčarování manželů nad pracovními příležitostmi v Čechách je dáno tím, že zatím vydělává pouze manžel. „Česky jsem se začal učit až tady,“ omlouvá se sedmatřicetiletý Konstantin Krasii. „Ale jestli chci, aby mi v Česku uznali vysokoškolský diplom, nezbývá mi, než si jazyk přijatelně osvojit. S prací, kterou nyní dělám, jsem spokojen. Musíme za něco bydlet a jíst,“ dodává s trpkým úsměvem.


Manželům se vyhnula povinnost žádat o pracovní vízum, po doložení českého původu manželky a pobytu příbuzných v Čechách dostali oba manželé povolení k dlouhodobému pobytu. „O občanství zatím žádat nebudeme, dokud nezískáme jistotu, že se tu uchytíme,“ říkají svorně. Ovšem, jak dodávají, k návratu na Ukrajinu si žádná otevřená vrátka nenechali.


Pocit, že by Čechům ubíral práci, Konstantin nemá. „Během čtyř měsíců nás v provozu z původní skupiny zůstalo málo. Častá obměna pracovních sil je tu zřejmě obvyklá a firmu patrně nijak nepřekvapuje. Já jsem za to místo vděčný, měli by být i ostatní,“ krčí rameny.


Ze statistik…


Podle údajů z posledního sčítání lidu pobývalo v Česku roce 2001 přibližně 70 tisíc cizinců s dlouhodobým pobytem, nejvíce z nich bylo Slováků, Ukrajinců a Vietnamců. Dalších zhruba 230 tisíc cizinců mělo tehdy v republice pobyt časově omezený. Jaká je situace dnes, lze odhadovat stěží, neboť přeshraniční pohyb v zemích EU je takřka bez potíží. Lze proto předpokládat, že řada cizinců dosud u nás žijících se přesouvá dále na západ, avšak z opačné strany k nám migrují jiní.


Přesnější a aktuální informace mají úřady práce. Na ÚP v Chomutově evidovali v letošním únoru 991 cizích státních příslušníků, pracovní povolení mělo 379 z nich, 114 tuto povinnost splňovat nemuselo. Tato statistika však nevypovídá o tom, kolik na Chomutovsku žije cizinců a kolik jich tu je zaměstnáno.


V celé republice pak bylo k 29. 2. 2008 evidováno 248 318 legálních uchazečů o práci, kteří pocházejí z cizojazyčného prostředí.

Cizinci neberou Čechům práci


Praha - Sehnat kvalifikované zaměstnance je pro české firmy čím dál větší problém. A to přesto, že v zemi je na úřadech práce zaregistrován zástup 355 tisíců nezaměstnaných. Současně tam však visí seznam 150 tisíc volných pracovních míst.


Na český pracovní trh proto postupně pronikají cizinci. Ti se dnes již podle odhadů podílejí až šesti procenty na výkonu české ekonomiky. Před dvěma lety to bylo o procentní bod méně. Podle Štěpána Jurajdy z ekonomického institutu CERGE-EI jsou ale obavy, že by cizinci brali práci Čechům, liché. „Zaplňují jen volné místo na trhu,“ říká.


Podle sociologa Dušana Drbohlava se dokonce Česko do budoucna bez většího počtu cizinců, kteří by u nás pracovali, neobejde. „Některé studie naznačují, že zahraniční pracovní síla – včetně té nelegální – pomáhá hnát hlavní motory české ekonomiky,“ dodává Drbohlav.